Transjugulární intrahepatální portosystémová
spojka (TIPS) v léčbě refrakterního ascitu
Niangová I., Vaňásek T., Krajina A., Lojík M., Fejfar T., Hůlek P., Volfová M.
Radiologická klinika FN, Hradec Králové, přednosta doc. MUDr. Pavel Eliáš, CSc. I. interní klinika FN, Hradec Králové, přednosta prof. MUDr. Jiří Kvasnička, CSc. |
|
Souhrn:
Cíl: Retrospektivně zhodnotit výsledky léčby nemocných s refrakterním ascitem pomocí metody
TIPS v období od září 1992 do konce března 2000. Autoři sledovali následující parametry: etiologie
cirhózy, technická úspěšnost TIPS, perioperační mortalita a morbidita, 30denní mortalita, doba
přežití nemocných po TIPS, vliv pokročilosti hepatopatie podle Childovy-Pughovy klasifikace na
přežití nemocných po TIPS, nutnost reintervencí pro stenózu v TIPS, výskyt portosystémové
encefalopatie po TIPS.
Soubor nemocných a metodika: Soubor nemocných tvořilo 56 pacientů, kteří byli přijati s diagnózou
refrakterního ascitu v době od října 1992 do března 2000. Jednalo se o 17 žen průměrného věku
51,8 let (věkové rozmezí od 27,9 do 65,3 let) a 38 mužů průměrného věku 51,6 let (věkové rozmezí od
18,5 do 78,4 let). Nejčastější příčinou jaterní cirhózy byl abúzus alkoholu u 26 nemocných (47 %),
další v pořadí byly virové hepatitidy – 10 nemocných (18 %), Buddův-Chiariho syndrom mělo 7
nemocných (13 %) a u 1 nemocného (2 %) cirhóza vznikla na podkladě autoimunní hepatitidy. U 11
nemocných (21 %) byl nález uzavřen jako kryptogenní cirhóza. Indikací k provedení TIPS byl u 46
nemocných (83 %) refrakterní ascites. Refrakterní ascites a krvácení z jícnových varixů bylo indikací pro TIPS u 9 nemocných (16 %). U 1 nemocného (2 %) šlo o kombinaci refrakterního ascitu
s hydrothoraxem. TIPS byl zaváděn standardní metodou podle Rösche a Uchidy. Nemocní byli
následně sledováni klinicky, laboratorně a sonografickým vyšetřením v 3měsíčních intervalech.
Výsledky: Technická úspěšnost zavedení TIPS byla 98 %, 30denní mortalita byla 8,9 %. Za 12 měsíců
po TIPS žilo 64 % nemocných, ve skupině Child-Pugh B žilo 75 % nemocných, ve skupině C 35 % (p =
0,01). Dobrý efekt TIPS na ascites byl zaznamenán u 56 % nemocných. K recidivě ascitu pro stenózu
TIPS došlo u 23 % nemocných. U 5 % nemocných nebyl pozorován efekt TIPS na ascites. 58 %
nemocných nemělo projevy zhoršení encefalopatie po TIPS, přechodnou encefalopatii měla 2 %
nemocných, 11 % nemocných mělo trvalou mírnou encefalopatii, závažnou formu encefalopatie 11 %
nemocných a těžkou formu vyžadující redukci zkratu mělo 5 % nemocných.
Závěr: TIPS je bezpečnou metodou vedoucí k vymizení či zmenšení ascitu u 79 % nemocných. Vliv
na přežití je nutné prokázat v kontrolované studii.
Klíčová slova:
portální hypertenze - refrakterní ascites - TIPS
|