Cíl studie: Zjistit, zda neinvazivní stanovení maximální průtokové rychlosti v arteria cerebri media (MCA-PSV) pomocí dopplerometrie umožňuje spolehlivou predikci stupně fetální anémie a zda zavedení MCA-PSV do managementu těhotenství s rizikem rozvoje anémie plodu vede ke snížení počtu prováděných invazivních výkonů. Typ studie: Prospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika, Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny, Neonatologické oddělení, LF UP a FN, Olomouc. Metodika: U 81 těhotenství s rizikem rozvoje anémie plodu byla stanovena MCA-PSV a následně zjištěna koncentrace hemoglobinu a hodnota hematokritu ve fetální krvi při kordocentéze nebo porodu plodu. Hodnoty MCA-PSV a koncentrace hemoglobinu byly vyjádřeny v násobcích mediánu (MoM). Anémie byla klasifikována následujícím způsobem. Mírná anémie (koncentrace hemoglobinu <0,84 MoM v příslušném gestačním stáří), střední anémie (koncentrace hemoglobinu <0,65 MoM) a těžká anémie (koncentrace hemoglobinu <0,55 MoM). Počet provedených kordocentéz indikovaných na základě MCAPSV při současném managementu byl porovnán s předchozím indikačním schématem. Výsledky: Bylo provedeno celkem 313 vyšetření. Stanovená hodnota MCA-PSV >1,5 MoM umožnila 100% detekci fetální anémie, která odpovídala koncentraci fetálního hemoglobinu <0,65 MoM v příslušném gestačním stáří a vyžadovala následnou invazivní intervenci. Senzitivita metody byla 100%, specificita 92%, pozitivní prediktivní hodnota (PV+) 60% a negativní prediktivní hodnota (PV-) 100%. V 27 případech byla provedena kordocentéza a event. podána intrauterinní transfuze krve. Zbývající plody nevyžadovaly invazivní intrauterinní intervenci a po porodu byla diagnostikována jen mírná nebo střední anémie s následnou hyperbilirubinémií. Po 35. týdnu těhotenství jsme zaznamenali jen jednou falešně pozitivní výsledek. Hodnota MCA-PSV byla stanovována v 17.-38. týdnu těhotenství. V roce 2002 byla provedena alespoň jedna kordocentéza u všech pacientek sledovaných pro riziko rozvoje fetální anémie ve 100 %, v roce 2003 u 78 %, v roce 2004 u 20 % a v roce 2005 také u 20 % pacientek. Provedení alespoň jedné kordocentézy s následným podáním intrauterinní transfuze vyžadovalo jen 24 % plodů sledovaných pro riziko rozvoje anémie. U zbývajících 76 % plodů nedošlo v průběhu těhotenství k rozvoji anémie, která vyžaduje podání intrauterinní transfuze. Závěr: Stanovení maximální systolické průtokové rychlosti v arteria cerebri media představuje vysoce senzitivní neinvazivní způsob zjištění stupně fetální anémie. Zavedení MCA-PSV do managementu těhotenství se zvýšeným rizikem rozvoje anémie plodu umožňuje redukci počtu prováděných invazivních výkonů. Nejedná se ale o standardní vyšetření a je velmi důležité dokonalé zvládnutí správné techniky měření MCA-PSV. Pacientky s rizikem rozvoje fetální anémie by proto měly být odesílány ke sledování do specializovaných center s pracovníky zaškolenými a erudovanými v této metodice.

        Klíčová slova: fetální anémie, arteria cerebri media, doppler, aloimunizace, intrauterinní transfuze