Zhruba v poloviněmi nulého století se objevil v odborné a posléze i laické veřejnosti fenomén „informační exploze“ popisující pocit nečekaného všeobecného informačního zahlcení stále větším množstvím zveřejňovaných článků i knih, které již nebylomožno tehdy dostupnými prostředky přečíst, zpracovat a využívat. Nečekaný rozvoj veškerého výzkumu po druhé světové válce vedl totiž k neobvykle prudkému nárůstu nových dat a informací, jejichž rychlému zveřejňování napomáhala, zvláštěc estou elektronizace, i výrazná modernizace publikačních možností provázená vznikem řady nových časopisů. Šlo o jev celosvětový, který se záhy, přes jistou ideologicko-informační izolovanost za tehdejšího totalitního systému, objevil i v našem prostředí. Takové záplavěi nformací však v bibliograficko-dokumentačně- informační oblasti neodpovídal rozvoj nezbytných moderních postupů, které by nové informace rychle, přiměřeně k jejich vzniku, zpřístupňovaly netrpělivým uživatelům. Kritickým momentem úspěšnému vyřešení byl tehdy vznik celosvětového síťového propojení –wordwideweb, resp. internetu. Postupně se začalo dařit do náročného zpracování nových informací zavádět stále výkonnější informační technologie v čele s výpočetní technikou a možností síťového on-line přístupu. Mít k dispozici tuto techniku i potřebné programové postupy představovalo spolu s osvojením si příslušné informační a počítačové gramotnosti základní podmínky jak informační explozi řešit. Současné moderní technologie včetněrů zných uživatelsky příjemných vyhledavačů, rozcestníků a skladů dat, spolu s výkonnými bibliografickými databázemi umožňujícími i vstup do plnotextových zdrojů, dnes pak vrhají zcela jiný pohled na informační explozi vypadající zpočátku katastroficky. Samozřejmě, že je nutné najít finanční úhradu, jak si k tomu všemu zajistit přístup. Informační zabezpečení odborné práce, opírající se o takovýto základ, však představuje na prahu moderní informační společnosti jedinou možnost efektivní činnosti v jakékoliv oblasti. Je to také dobrá záruka jak předcházet případných dalším informačním záplavám.

        Klíčová slova: informační exploze, informační společnost, bibliografické databáze, virtuální knihovna, elektronické časopisy.