Cílem sdělení je podání souhrnné informace o současném pohledu na význam hodnocení sérových hladin volných lehkých řetězců imunoglobulinu u jednotlivých typů monoklonálních gamapatií z pohledu potřeb klinické praxe. Úvodem jsou zhodnoceny současné technické možnosti a úskalí vyšetřování monoklonálních imunoglobulinů a jejich strukturálních komponent v séru a/nebo v moči. Hlouběji jsou diskutovány metodické a interpretační aspekty nově zavedené automatizované imunochemické metody umožňující s vysokou senzitivitou a specifitou kvantitativní hodnocení hladin volných lehkých řetězců imunoglobulinů v séru (S-VLŘ). Je zdůrazněn významný přínos vyšetřování hladin S-VLŘ a poměru kappa/lambda především pro diagnostiku Bence-Jonesova, nesekretorického a IgD typu mnohočetného myelomu ale i pro průběžné hodnocení charakteru vývoje nemoci, hloubky léčebné odezvy, dosažení stabilní/“plateau“ fáze, časné detekce progrese či relapsu i léčebné rezistence u všech forem a typů mnohočetného myelomu. Pozornost je věnována rovněž i významu vyšetření hladin S-VLŘ v diagnostice a hodnocení výsledků léčby u primární systémové AL-amyloidózy, primární makroglobulinémie i u méně obvyklých typů MG (solitární plazmocytom, B-typ nehodgkinských lymfomů, nemoc z depozice lehkých řetězců), opomenuta nezůstala ani problematika monoklonální gamapatie nejistého významu. Možno konstatovat, že vyšetřování koncentrace VLŘ v séru, kappa/lambda indexu a jejich změn významným způsobem rozšiřuje dosavadní spektrum standardních ukazatelů, používaných v diagnostice a hodnocení výsledků léčby u jednotlivých typů monoklonálních gamapatií.

        Klíčová slova: volné lehké řetězce imunoglobulinů, automatizovaná imunochemická analýza, Bence-Jonesův myelom, nesekretorický myelom, AL-amyloidóza, primární makroglobulinemie, monoklonální gamapatie nejistého významu, diagnóza, terapie