Souhrn:
Léčba lokálně pokročilého neresekabilního NSCLC se v průběhu let vyvinula od radioterapie samotné k sekvenčnímu
přístupu s indukční chemoterapií následovanou radioterapií. V posledních letech se stala standardem péče u těchto
nemocných konkomitantní chemoradioterapie. Přidání chemoterapie v průběhu radioterapie poskytuje lepší lokoregionální
kontrolu nemoci usmrcením radiorezistentních buněk, inhibicí reparačních pochodů u subletálně
postižených buněk a akumulací buněk v G2/M fázi, kdy jsou buňky senzitivní k radiaci. Také snižuje rozsev mikrometastáz.
Nejúčinnější se jeví použití režimů založených na cisplatině. Akutní pneumonitida je účinně redukována
aplikací amifostinu. Přes 10 % pacientů s lokálně pokročilým inoperabilním NSCLC může být vyléčeno chemoradioterapií.
Frakcionace radioterapie neprokazuje prodloužení přežívání. V současnosti jsou v běhu další klinické studie,
zkoumající vliv hyperfrakcionace, 3D konformní radioterapie a IMRT (intense modified radiotherapy). Rovněž role
různých radiosenzibilizačních látek je předmětem klinického bádání. Výsledky studie, srovnávající různé dvojkombinace
taxanů a gemcitabinu s cisplatinou nebo karboplatinou ukazují, že ve smyslu účinnosti standardní dvojkombinace
dosáhly určitého plateau a že ve srovnání se standardními režimy používanými před rokem 1990 tyto preparáty
prodlužují přežívání. Jedinou statisticky významnou odlišností v účinnosti mezi jednotlivými rameny je
významně delší doba do progrese nemoci v rameni s gemcitabinem a cisplatinou. Studie s triplety ukazují, že přidání
třetího cytostatika může být schopno navýšit počet celkových odpovědí při současném zvýšení toxicity a jen velmi
malém příznivém vlivu na přežívání. Náhrada platinového derivátu některým z nových cytostatik nejeví mít nižší
účinnost a také vykazuje lepší profil toxicity, je však výrazně dražší. Celkové rozdíly mezi kombinacemi cytostatik
založené na cisplatině v porovnání s kombinacemi s karboplatinou nejsou příliš výrazné. Nicméně kombinaci cisplatiny
s 3. generací cytostatik je možno doporučit jako účinnější pro nemocné s pokročilým NSCLC, kteří nemají postižení
ledvin a mají dostatečnou dřeňovou rezervu. Velké procento pacientů s NSCLC je starší než 70 let a bude dále
narůstat. Dříve nebyla těmto nemocným chemoterapie podávána s odůvodněním, že starší pacienti jsou obvykle polymorbidní
a mají sníženou funkci orgánů podílejících se na metabolizmu cytostatik. Byl však prokázán benefit v přežívání
u starších pacientů léčených monoterapií cytostatika oproti nejlepší podpůrné péči. Jiné studie však nezaznamenávají
významnou odlišnost ani v toxicitě léčby, ani v přežívání oproti mladším pacientům při použití stejných
léčebných režimů. Platinové dublety, zejména založené na karboplatině, jsou vhodné pro starší nemocné nad 70 let
věku v dobrém klinickém stavu. Ve druhé linii léčby NSCLC pemetrexed prokazuje identickou účinnost jako docetaxel,
který je nyní považován za standard monoterapie ve druhé linii léčby NSCLC. Navíc je u pemetrexedu zaznamenána
nižší toxicita léčby. Tato data ukazují, že pemetrexed by mohl být v budoucnu standardním způsobem léčby
ve druhé linii NSCLC. U pacientů s NSCLC ve stádiu IIIB a IV nepřináší přidání biologické léčby ke standardní dvojkombinaci
cytostatik benefit z hlediska přežívání. V budoucnosti bude potřeba se podrobněji zabývat selekcí pacientů
pro tento typ léčby. Při porovnání doby přežití pomocí metaanalýzy byla zjištěna signifikantně delší doba přežití
u nemocných léčených kombinací s gemcitabinem ve srovnání s jinou léčbou. Podobně doba přežívání bez progrese
je u nemocných s léčbou obsahující gemcitabin významně delší. Tato data potvrzují dobrou klinickou účinnost gemcitabinu
v první linii léčby pokročilého NSCLC.
Klíčová slova:
pokročilý nemalobuněčný karcinom plic, NSCLC, chemoterapie, chemo-radioterapie, studie fáze III,
meta-analýza.
|