Souhrn:
Cíl práce: Analyzovat diagnostickou efektivitu BNP.
Metodika: Autoři provedli ROC-analýzu u 157 nemocných, u nichž byla změřena koncentrace BNP(1–32),
odhadnuta ejekční frakce levé komory (EFLK) a stanoveny klinické ukazatele včetně 4letého přežívání.
Výsledky: Pro nemocné klasifikované pomocí intervalu přežívání (cut-off 1000 dnů) je plocha pod ROC-křivkou
(AUC) pro BNP významně větší než plocha pro EFLK (0,81, vs 0,71, p < 0,05). Podobný nález byl zjištěn v případě,
že za základ klasifikace byla zvolena celková mortalita, resp. přežívání (p v rozmezí 0,028–0,089). Naproti tomu
není AUC pro BNP a EFLK odlišná v případě, že se jako základ klasifikace použije klinický stav nebo NYHA
klasifikace.
Závěry: Autoři uzavírají, že BNP má těsnější vztah k celkové mortalitě a prognóze pacientů se srdečním
onemocněním různého typu než ejekční frakce levé komory. Není podstatný rozdíl v diagnostické efektivitě mezi
BNP a EFLK při porovnání přítomnosti srdečního selhávání hodnoceného klinicky nebo tíže srdečního selhávání,
hodnoceného pomocí klasifikace NYHA.
Klíčová slova:
natriuretický peptid typu B (BNP), ejekční frakce levé komory, srdeční selhávání, NYHA
klasifikace.
|