Cílem studie bylo objektivizovat reálnou kvalitu kovokeramické konstrukce se slitinou z obecného kovu, která v naší republice tvoří jedno ze základních ošetření v běžné klinické praxi. Sestavili jsme soubor 52 korunek u 19 pacientů (14 žen a 5 mužů) z keramického materiálu Vita a chromkobaltniklové slitiny. Klinické vyšetření lze shrnout do následujících bodů. Okraj korunky je v úrovni marginální gingivy (34,6 %) nebo nad ním (65,4 %). Není rozdíl v hodnocení vestibulární (34,6 %; 65,4 %) a orální plochy zubu (32,7 %; 59,6 %). Tato lokalizace s sebou téměř nenese nebezpečí vzniku sekundárního kazu (1,9 %). Korunky po dvou letech jsou převážně intaktní (96,2 %), pouze ve dvou případech (3,8 %) jsme našli prasklinu, která však neobnažovala kovovou slitinu. Korunky nezměnily anatomický tvar, ani barvu. Optimální přesnost adaptace korunky jsme detekovali v 71,2 %, sonda se zachytávala v 26,9 %, u jedné korunky jsme nalezli štěrbinu v oblasti krčkového uzávěru (1,9 %).V rastrovacím elektronovém mikroskopu jsou hrbolky korunek dobře formovány. Mezihrbolkové rýhy jsou lehce vyhlazeny. Vestibulární plocha keramické korunky je stejně hladká jako povrch vlastního zubu. Po dvou letech je zřejmé, že proces abraze v kombinaci s fyziologickou změnou v oblasti marginální gingivy vede ke vzniku štěrbiny v oblasti krčkového uzávěru. Ta se pohybuje v rozmezí 45,0 µm–108,3 µm. Závažnější posun jsme nalezli vestibulárně (89,1 (SE 12,1) proti 63 µm orálně (SE 7,0). Tento rozdíl je statisticky významný.

        Klíčová slova: stomatologie – protetika – korunka – kovokeramika – chromkobaltniklová slitina