Úvod: Primární koronární angioplastika je v současnosti akceptována jako nejúčinnější reperfuzní léčba akutního infarktu myokardu s ST elevacemi. Jako optimální se jeví kombinace této intervenční techniky (mechanické reperfuze) s agresivní farmakologickou léčbou cílenou na krevní destičky. Intravenózní blokátory glykoproteinových receptorů IIb/IIIa a kyselina acetylsalicylová mají aditivní antiagregační efekt a stále častěji se využívají jako adjuvantní terapie při koronárních intervencích u nemocných s akutním koronárním syndromem, a tedy i akutním infarktem myokardu. Cíl: Posouzení bezpečnosti a účinnosti podání IIb/IIIa blokátorů destiček nemocným, kteří jsou indikováni k primární koronární angioplastice. Metodika:Od1. 1. 2000do30. 6. 2001 provedli autoři na svém pracovišti celkem 912 koronárních angioplastik, z toho ve 195 případech (21,4 %) se jednalo o angioplastiky primární při akutním infarktu myokardu s ST elevacemi. Blokátory IIb/IIIa byly podány celkem v 53 případech (5,1 % z celkového počtu všech provedených koronárních angioplastik), u angioplastik primárních byly podány 30 pacientům (15,4 % z celkového počtu 195 pacientů), na rozdíl od výkonu elektivních, kdy tyto látky byly podány pouze 9 nemocným (1,5 % z celkového počtu 621 koronárních anigoplastik) (p < 0,001). Autoři ve své práci analyzují soubor nemocných léčených primární koronární angioplastikou s adjuvantním podáním IIb/IIIa blokátorů destiček. Výsledky: V uvedeném období byly IIb/IIIa blokátory destiček podány celkem 30 nemocným s průměrným věkem 60,3 ± 11,3 (70 % mužů). Nejčastějšími rizikovými faktory bylo kouření u 18 nemocných (60 %) a hypertenzní nemoc u 14 nemocných (40 %). Minimálně jeden koronární stent byl implantován 20 nemocným (66,7 %). Z blokátorů destiček IIb/IIIa byl v 27 případech (90 %) podán abciximab a v 5 případech (10 %) eptifibatid. Minimálně 10 minut před výkonem, a tedy preventivně, byly látky aplikovány pouze v 5 případech (16,7 %) a v 25 případech (83,3 %) se jednalo o podání záchranné neboli „rescue“. Důvodem pro preventivní podání bylo ve 3 případech zjištění angiograficky vysoce rizikového postižení koronárních tepen a ve 2 případech se jednalo o angiograficky prokázanou akutní trombózu další, neinfarktové, tepny. Nejčastějšími důvody pro „rescue“ podání bylo v 6 případech (22,2 %) pomalé plnění periferie infarktové tepny i po odstranění mechanické překážky a v 5 případech (18,5 %) se jednalo o akutní trombózu stentu, která byla ve všech případech úspěšně řešena další dilatací. Infarktovou tepnou byl nejčastěji ramus interventricularis anterior, a to v 16 případech (54 %). Celková hospitalizační mortalita souboru činila 10 %. Závěr: IIb/IIIa blokátory destiček při primární koronární angioplastice podané preventivně i „rescue“ jsou vysoce účinné, relativně bezpečné a zvyšují účinnost mechanické reperfuze.

        Klíčová slova: Akutní infarkt myokardu - Primární koronární angioplastika - IIb/IIIa blokátory destiček