Východisko. Monoklonální gamapatie (paraproteinémie) jsou heterogenní skupinou onemocnění, pro které je charakteristická přítomnost monoklonálního imunoglobulinu (paraproteinu) v séru a/nebo v moči. Z klinického hlediska dělíme paraproteinémie na 1. maligní monoklonální gamapatie a za 2. na monoklonální gamapatie nejasného významu. Výskyt paraproteinémií se zvyšuje s věkem a pohybuje se od méně než 1 % do 60 let až do 10 % nad 80 let. Metody a výsledky.Vprůběhu let 1999–2003 jsme systematicky 1x za 6měsíců vyšetřovali elektroforézou bílkoviny séra celkem u 1683 dárců plazmy (18–60 let). Monoklonální imunoglobulin jsme prokázali u deseti z nich (0,6 %). Nejčastěji, 6x, šlo o monoklonální gamapatii nejasného významu, 1x šlo o přechodnou paraproteinémii, 2x se nemocní nedostavili ke kontrolnímu vyšetření a 1x byla prokázána ložisková forma myelomu. Podle typu paraproteinu byly zjištěny paraproteiny IgG v šesti pozorováních (4x kappa, 2x lambda), paraprotein IgA dvakrát (1x kappa a 1x lambda), jeden paraprotein IgM-kappa a jednou zdvojená paraproteinémie IgG-kappa a IgA-kappa. V devíti pozorováních byl M-gradient prokázán při skríninkové elektroforéze na agaróze. Varující je pozorování dárce, u kterého byl paraprotein IgA-lambda skrytý v oblasti beta-globulinů a myelom byl diagnostikován až po klinické manifestaci (zlomené žebro v levém hemithoraxu, zhoršení renálních funkcí). Závěry. Z naší studie vyplývá potřeba elektroforeticky vyšetřovat bílkoviny nejen u dárců plazmy, ale i krve. Vhodné by bylo věnovat zvýšenou pozornost i vyšetření bílkoviny v moči, zde ale nestačí indikátorové papírky. Spolehlivý průkaz monoklonálního imunoglobulinu v séru a/nebo v moči poskytuje jen imunofixace.

        Klíčová slova: dárci krve a plazmy, monoklonální gamapatie, monoklonální imunoglobulin, paraprotein, elektroforéza, imunofixace.