Indikace refrakčního výkonu
u dospělých pacientů se strabismem
a výsledky následného léčebného
postupu
Krásný J., Brunnerová R., Kuchynka P., Novák P., Cyprichová J., Modlingerová E.
Oční klinika FN Královské Vinohrady, Praha, přednosta prof. MUDr. P. Kuchynka, CSc. |
|
Souhrn:
Autoři zvažovali přínos refrakčního výkonu a jaký bude pravděpodobný vývoj
v postavení očí u 102 dospělých uvažujících o refrakčním výkonu. Indikací byla
porucha postavení očí či amblyopie u žadatelů o tento výkon, kteří byli vyšetřeni
v letech 1996 až 2002. Základní refrakční vyšetření bylo vždy doplněno o podrobný
ortoptický rozbor. Na jeho podkladě nedoporučili refrakční výkon u 14 vyšetřených
(14 %). Kontraindikací refrakčního výkonu byla u 9 vyšetřených ARK,
neboť následná změna velikosti úchylky či operační úprava strabismu by mohla
vést k diplopii. Za nevhodnou indikaci dále považovali exces konvergence při
vysokém AC/A u hyperopií, kdy nebylo možno vyloučit přetrvání kosmeticky
i funkčně zásadní konvergentní úchylky do blízka. Na základě tohoto vysvětlení
se 5 pacientů refrakčnímu výkonu nepodrobilo.
Hlavní náplní sdělení je rozbor vývoje postavení očí a binokulárních funkcí u 46
dospělých pacientů, kteří se po komplexním strabologickém a refrakčním vyšetření
rozhodli podstoupit refrakční výkon, ale i další ortoptickou péči. Úprava
refrakční vady byla provedena metodou LASIK (Laser in Situ Keratomileusis) na
69 očích (80 %) a CLE (Clear Lens Extraction) na 17 očích (20 %) Z ortoptických
rozborů před a po refrakčním výkonu vyplynulo, že u všech 29 i jen částečně
akomodativních esotropií se po refrakčním výkonu zmenšila úchylka v průměru
z +11,2 st. (v rozsahu +2 st. do +30 st.) na +5,4 st. (v rozsahu paralelního postavení
do +20 st.), a to u většinové zastoupené hyperopie, ale i u 6 myopií. Zlepšení
postavení bulbů bylo bez přímé závislosti velikosti hyperopie k původní úchylce.
U 23 pacientů (79 %) s esotropií nebyla úchylka po refrakčním výkonu větší než 5
st. Postavení očí bylo kosmeticky plně vyhovující a tedy nebylo ani indikací
k operační úpravě.U 9 pacientů (35 %) s esotropií při hyperopii bylo zaznamenáno
zlepšení binokulárních funkcí. Teoretickým důvodem by mohla být nově vzniklá
emetropie umožňující trvalou optimální senzorickou informaci. U všech 17 exotropií
nebyla zaznamenána podstatná změna ve velikosti úchylky ani obnova
binokulárních funkcí, pokud již nebyly zachovány.
Autoři řešili operativně postavení očí u 12 pacientů, přičemž ve 2/3 převládala
exotropie. U 11 pacientů podle charakteru strabismu volili oslabující či posilující
výkony na horizontálních přímých svalech. Pouze jednou indikovali retropozici
dolního šikmého svalu pro současně přítomnou tortikolis pří exotropii.Po operaci
i v dalších měsících nebyla zjištěna zbytková úchylka větší než 5 st. Binokulární
funkce nebyly obnoveny u žádného pacienta. Byla prokázána střídavá suprese či
potlačení vjemu na jednom oku.
Klíčová slova:
binokulární vidění, CLE, LASIK, strabismus, refrakční vady
|