Souhrn:
Východisko. Disperze trvání QT intervalu (QTd) ne elektrokardiogramu je klasicky vysvětlována jako obraz
nehomogenity trvání repolarizace komorového myokardu. V poslední době je ovšem diskutována jiná interpretace,
kde QTd je dáno rozdílnou projekcí sumárního repolarizačního vektoru do toho kterého svodu. Další nejasnosti
v interpretaci QTd jsou důsledkem obtíží při jejím stanovování, a to vlivem faktorů elektrokardiografických
(amplituda vlny T, přítomnost vlny U) i extrakardiálních (šum, amplitudové i časové parametry záznamu). V této
práci jsme se věnovali výpovědní hodnotě QTd a dalších elektrokardiografických parametrů stanovených povrchovým
mapováním u dvou skupin vyšetřovaných se změnami elektrického pole srdečního.
Metody a výsledky. Vyšetřované skupiny: 1. kontroly, 2. zdravé těhotné a 3. pacienti s udržovacími dávkami
dosulepinu. QT intervaly byly stanoveny z 80 svodového systému povrchového mapování, z obrazovky, opakovanými
a nezávislými měřeními. Průměrná QTd u skupiny těhotných i skupiny léčené dosulepinem byla oproti kontrolám
signifikantně vyšší (oboje p<0,001). QTd významně korelovala s plasmatickými hladinami dosulepinu (p<0,001).
Podobně průměrná amplituda vektorkardiografické T smyčky byla v obou případech nižší a její šíře vyšší (oboje
p<0,001).
Závěry. Při vhodně volených parametrech EKG záznamu (amplituda, časové měřítko, více než 12 standardních
svodů) je QTd signifikantně a reprodukovatelně zvýšena u řady především patologických stavů. Klinický význam
hraničních hodnot, kolidujících evidentně s potenciálně výraznou chybou měření, je nutno posuzovat nanejvýše
opatrně.
Klíčová slova:
QT disperze, vektorkardiografie, dosulepin, povrchové mapy elektrického pole srdce.
|