V práci jsou prezentovány zkušenosti s vyšetřováním zánětů tlustého a tenkého střeva v období 12 měsíců, demonstrovány jsou technické aspekty akvizice dat, intravenózní aplikace kontrastní látky a způsoby přípravy střeva. Do studie bylo zahrnuto 70 nemocných (21 mužů, 49 žen). Všechna vyšetření byla provedena na výpočetním tomografu se 16 paralelními řadami detektorů pomocí kolimace 16 x 0,75 mm po aplikaci 80 ml neiontové kontrastní látky do žíly. Pro podání kontrastní látky intravenózně byla použita metoda dvě fáze v jediném nástřiku. Skenování bylo zahájeno se zpožděním 30 až 35 s od začátku intravenózní aplikace kontrastní látky, aby bylo dobře nasyceno celé mezenteriální povodí - jak tepny, tak i žíly. Vyšetření 22 nemocných bylo provedeno bez orální přípravy kontrastní látkou, většina plánovaných vyšetření (32) byla provedena po podání izodenzního nálevu duodenální sondou, pouze 16 nemocných bylo vyšetřeno po perorální přípravě hyperdenzní kontrastní látkou. Posouzením 3 případů akutní enteritidy, 3 případů zánětů střeva u imunodeficience, 48 případů Crohnovy choroby, 9 případů ulcerózní kolitidy, 3 případů akutní divertikulitidy a 4 případů indukované kolitidy bylo možno hodnotit diagnostický význam patologických změn střevní stěny. Zásadní vliv pro diferenciální diagnostiku střevních zánětů má posouzení typu vaskularizace střevní stěny. U střevních zánětů je nejvýznamnější známkou aktivity procesu výrazné nasycení vrstvy submukózy nebo mukózy kontrastní látkou během časné portální fáze nástřiku kontrastní látky.

        Klíčová slova: výpočetní tomografie - multidetektorová výpočetní tomografie - záněty střeva - Crohnova choroba - kolitida