V práci jsou shrnuty výsledky měření samovolného korozního potenciálu kovových komponent v ústním prostředí pacientů s metalickými pigmentacemi gingivy. Tyto hodnoty jsou srovnány s daty určenými při laboratorních elektrochemických a expozičních měřeních. Souběžně bylo realizováno metalografické hodnocení extrahovaných zubů s korunkami. Průměrná hodnota samovolného korozního potenciálu amalgámů in vivo byla 0,011 ± 0,059 V/SHE, rozmezí potenciálů protetických prací na bázi slitiny NiCrMo bylo s amalgámy téměř totožné. Samovolné korozní potenciály slitin zlata měly průměrnou hodnotu 0,096 ± 0,055 V/SHE, slitin palladia 0,110 V/SHE. Metalografická analýza prokázala, že se pod korunkami vytvářejí v průběhu expozice štěrbiny, kterými se může dostat ústní prostředí do kontaktu s podložním materiálem korunky či můstku a způsobit jeho korozní napadení. To je provázeno uvolňováním sloučenin stříbra a mědi a jejich následnou depozicí v tkáních.

        Klíčová slova: koroze – uvolňování iontů – samovolný korozní potenciál in vivo