Souhrn:
Koxiby byly vyvinuty jako alternativa podávání konvenčních nesteroidních antirevmatik za účelem
snížení rizika vzniku gastrointestinálních komplikací. V souvislosti se studií VIGOR se začala
diskutovat otázka kardiovaskulární bezpečnosti podávání koxibů, neboť pacienti, kteří dostávali
ve studii rofekoxib, měli vyšší výskyt nefatálního infarktu myokardu v porovnání s naproxenem.
Výsledky dalších studií ověřujících bezpečnost podávání koxibů jsou kontroverzní, jedná se však
většinou o retrospektivní observační populační studie a negativní vliv na kardiovaskulární aparát
v nich dosud nebyl bezpečně prokázán. Mechanismus, který by mohl být důvodem zvýšeného
výskytu kardiovaskulárních příhod, je nejasný, uvažuje se o změně poměru prostacyklinu (PGI2)
a tromboxanu (TXA2) v důsledku podávání inhibitorů cyklooxygenázy-2. Je také možné, že se vliv
na kardiovaskulární aparát liší mezi jednotlivými představiteli koxibů. V poslední době se objevují
zprávy, že by např. celekoxib mohl mít dokonce kardioprotektivní efekt, neboť zlepšuje endoteliální
dysfunkci u pacientů s ischemickou nemocí srdeční a s hypertenzí. Z uvedeného přehledu studií
ověřujících renální bezpečnost podávání koxibů vyplývá, že inhibitory cyklooxygenázy-2 nepřinášejí
větší renální bezpečnost v porovnání s konvenčními NSA, a to s ohledem na ovlivnění ledvinných
funkcí, retenci sodíku i vývoj hypertenze.
Klíčová slova:
kardiovaskulární, renální, bezpečnost, koxiby, cyklooxygenáza, COX-1, COX-2, infarkt
myokardu, hypertenze
|