Kyselina ursodeoxycholová, S-adenosyl-L-metionin
a jejich kombinace v léčbě těhotenské intrahepatální
cholestázy (ICP)
Binder T.1, Salaj P.2, Zima T.3, Vítek L.3
1Gynekologicko-porodnická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha, přednosta doc. MUDr. L. Rob, CSc. 2Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha, ředitel prof. MUDr. P. Klener, DrSc. 3Ústav klinické biochemie l. LF UK a VFN, Praha, přednosta prof. MUDr. T. Zima, DrSc. |
|
Souhrn:
Pracoviště: 1Gynekologicko-porodnická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha, 2Ústav hematologie a krevní
transfuze, Praha, 3Ústav klinické biochemie 1. LF UK a VFN, Praha.
Typ studie: Randomizovaná srovnávací prospektivní studie.
Cíl studie: Srovnání efektu léčby intrahepatické těhotenské cholestázy monoterapií ursodeoxycholovou
kyselinou s monoterapií S-adenosyl-L-metioninem a kombinovaným podáváním obou léčiv.
Metodika: V rozmezí leden 1999 až červen 2005 byly zařazeny do studie všechny ženy s jednočetným
těhotenstvím se středně těžkými nebo těžkými projevy intrahepatální cholestázy, u kterých k manifestaci
příznaků došlo před ukončeným 36. gestačním týdnem. Po randomizaci obálkovou metodou část z nich
byla léčena ursodeoxycholovou kyselinou (UDCA)v dávce 3x250 mg p.o, část S-adenosyl-L-metioninem
(SAMe) v dávce 500 mg v pomalé nitrožilní infuzi 2krát denně po l4 dnů a dále v případě potřeby
2x500 mg p.o. Třetí skupinu tvořily ženy, které byly léčeny kombinací obou léčiv ve stejném dávkovacím
schématu. Hematologické a biochemické parametry byly sledovány v týdenních intervalech. Stav plodu
byl pečlivě monitorován pomocí kardiotokografu a ultrazvuku. Výsledky: Ze 78 zařazených žen 25 bylo léčeno monoterapií SAMe, 26 monoterapií UDCA a 27 žen bylo
léčeno kombinací obou léčiv. Skupiny se nelišily gestačním stářím, věkem, paritou a ani délkou léčby.
Rovněž hodnoty sledovaných biochemických parametrů se statisticky významně v době randomizace
nelišily. Všechny modely léčby vedly ke zlepšení kožního pruritu. Kombinovaná léčba a monoterapie
UDCA vedly k výraznému zlepšení sledovaných biochemických parametrů (žlučových kyselin, ALT
a AST) ve srovnání s monoterapií SAMe. Rozdíly jsou statisticky významné (p<0,01). Efekt kombinované
terapie ve srovnání s monoterapií UDCA nastupuje dříve, i když statisticky jsou rozdíly jen na hranici
významnosti. Perinatální výsledky byly ve všech skupinách srovnatelné.
V celém souboru jsme nezaznamenali nežádoucí účinky léčby ani u jednoho z léčebných modelů.
Závěry: Kyselina ursodeoxycholová je účinným lékem při zlepšení biochemických parametrů ICP. Spolu
s S-adenosyl-L-metioninem působí synergicky. Ovlivňuje-li úspěšná léčba příznivě i itrauterinní stav
plodu, není zatím jasné. Dobré perinatální výsledky lze zatím spíše přičíst úzkostlivému sledování stavu
plodu in utero a dobrému časování ukončení těhotenství.
Klíčová slova:
intrahepatická cholestáza těhotných, ursodeoxycholová kyselina, S-adenosyl-L-metionin
|