Cíl studie: Vyhodnotit mateřskou morbiditu a mortalitu a perinatální mortalitu u žen s koarktací aorty a dle zjištěných výsledků doporučit vhodnou formu dispenzární péče i optimální způsob vedení porodu. Typ studie: Původní práce. Název a sídlo pracoviště: I. a II. gynekologicko-porodnická klinika MU v Brně, Fakultní porodnice, Brno, Obilní trh 11, Česká republika. Metodika: Sledovaný soubor tvoří 34 těhotných s koarktací aorty, které byly v letech 1964 - 1998 dispenzarizovány Centrem pro kardiovaskulární poruchy v těhotenství ve Fakultní porodnici v Brně. Sedm žen s neoperovanou koarktací (soubor A) otěhotnělo 14krát, 27 žen s operovanou koarktací (soubor B) otěhotnělo 50krát. Výsledky: Nezemřela žádná pacientka, nebylo pozorováno kardiovaskulární selhání. Z 12 poroze- ných dětí žen s neoperovanou koarktací bylo pouze 1 dítě nezralé, ale živé. Z 42 porozených dětí žen s operovanou koarktací jsme zaznamenali 1 úmrtí novorozence pro nezralost. Žádné dítě nemělo vrozenou srdeční vadu. Závěr: U žen s neoperovanou koarktací aorty je větší riziko ruptury aneuryzmatu aorty a mozko- vé arterie v průběhu II. a III. trimestru a zejména za porodu a v šestinedělí. Doporučujeme proto pečlivou dispenzarizaci po celou dobu gestace a úpravu vyšších hodnot TK, porod vedeme císař- ským řezem. U žen úspěšně operovaných v dětství, kdy TK je buď v normě, nebo systola nepřevy- šuje 160 mmHg, není indikace k císařskému řezu již tak přísná a porod je možno vést spontánně s ulehčením II. porodní doby pomocí kleští nebo vakuumextrakce. Volba císařského řezu podléhá ustáleným porodnickým indikacím. Operační korekce koarktace aorty by měla proběhnout pokud možno v kojeneckém věku, nejlépe mezi 9. - 12. měsícem života.

        Klíčová slova: koarktace aorty a těhotenství, dispenzarizace, porod, mozkové aneuryzma, ruptura