Výskyt pooperační reziduální kurarizace
na dospávacím pokoji po aplikaci rokuronia
Adamus M.1, Koutná J.1, Neoral Č.2
1Klinika anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice a lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, přednosta: MUDr. O. Marek 2I. chirurgická klinika, Fakultní nemocnice a lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, přednosta: doc. MUDr. Č. Neoral, CSc. |
|
Souhrn:
Vyšetřovali jsme reziduální blok u 513 nemocných po celkové anestezii se svalovou relaxací rokuroniem bez peroperačního monitorování
relaxace. Při příjezdu na dospávací pokoj jsme stimulovali loketní nerv v režimu TOF (train-of-four) proudem submaximální intenzity
(30 mA), evokovanou svalovou odpověď jsme vyhodnocovali akcelerometricky přístrojem TOF-Watch® SX (Organon). Pooperační
reziduální kurarizace byla definována jako TOF-ratio < 0,9. Prokázali jsme ji u 174 nemocných (34 %). Ve srovnání se skupinou pacientů
s adekvátním zotavením tito nemocní dostali peroperačně vyšší dávku rokuronia [45,4 (SD 13,2) mg vs. 40,4 (SD 14,3) mg, p < 0,01],
byli častěji anestezováni méně zkušeným anesteziologem (p < 0,01), mezi poslední aplikací rokuronia a předáním na dospávací pokoj
u nich uplynul kratší čas [58,4 (20,9) min. vs. 64,9 (27,2) min., p < 0,05], po operaci byli víc podchlazení [35,4 (0,6) °C vs. 35,8
(0,6) °C, p < 0,01] a peroperačně dostali v průměru méně neostigminu [0,26 (0,47 mg vs. 0,57 (0,71) mg, p < 0,01]. Pokud relaxaci peroperačně
nemonitorujeme, doporučujeme rutinní dekurarizaci neostigminem.
Klíčová slova:
pooperační reziduální kurarizace – kurarimimetikum – rokuronium – dospávací pokoj
|