Cystatin C. Část 3: metody, analytické znaky
měření, preanalytické a biologické vlivy,
referenční intervaly
Friedecký B.1, Jabor A.2,3, Břešťan D.2, Hornová L.4, Fischlová D.4
1Ústav klinické biochemie a diagnostiky, FN Hradec Králové 2Oddělení klinické biochemie a hematologie, Nemocnice Kladno 3Katedra klinické biochemie IPVZ Praha 4Hemodialyzační oddělení Nemocnice Kladno |
|
Souhrn:
Obsahem této části přehledné práce o cystatinu C je shrnutí dat o analytických znacích metod PETIA a PENIA,
používaných obecně k měření koncentrací cystatinu C v krevním séru nebo plazmě. Byla shrnuta data o přesnosti,
nejistotě kalibrace, porovnatelnosti obou metod a o jejich pracovním rozsahu. Obě metody vykazují
srovnatelnou přesnost (jak opakovatelnost, tak i reprodukovatelnost) měření. Přesnost měření cystatinu C je
nižší než přesnost měření kreatininu, ale pro metody PETIA a PENIA je v podstatě srovnatelná. Metoda PETIA
vykazuje sice vyšší pracovní rozsah měření, ale za cenu vyšší nejistoty výsledků v oblasti nižších, diagnosticky
nejvýznamnějších koncentrací. Obě metody neposkytují číselně srovnatelné výsledky, metoda PENIA poskytuje
systematicky nižší výsledky. Důsledkem je různý rozsah referenčního intervalu a jeho jasná závislost na použité
metodě. V souladu s charakterem systematických diferencí jsou referenční intervaly pro metodu PENIA nižší
než pro metodu PETIA. Referenční intervaly jsou závislé na věku. Ihned po narození jsou nejvyšší, pak rychle
s věkem klesají, ale již v raném dětství dosahují hodnot stabilních a srovnatelných s dospělými. U dospělých jsou
hodnoty rovněž stabilní a po padesáti letech věku opět mírně rostou. Nevykazují však žádnou významnou
závislost na pohlaví a etniku. Hodnoty cystatinu C jsou též prakticky neovlivnitelné velikostí svalové hmoty,
hodnotou BMI, změnou hormonálního statusu, kouřením ani spotřebou alkoholu. Výsledky měření cystatinu C
jsou velmi málo ovlivněny interferencemi in vitro, přičemž metoda PENIA je interferencemi zatížena méně než
metoda PETIA, u které patrně může interferovat vyšší koncentrace revmatoidního faktoru a u které též může
vznikat zákal v reakční směsi vlivem vyšších koncentrací lipidů.
Klíčová slova:
|