Méně frekventované rizikové faktory pacientů s vysokým rizikem kardiovaskulárního postižení
Rajdl D.1, Rusňáková H.1, Pittrová H.1, Racek J.1, Polívka J.2, Ševčík P.2, Čechura M.3, Bartůňková V.4, Trefil L.1
1Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky LF UK a FN Plzeň 2Neurologická klinika LF UK a FN Plzeň3Chirurgická klinika LF UK a FN Plzeň 4Kardiochirurgické oddělení FN Plzeň |
|
Souhrn:
V nedávné době se objevila řada nezávislých rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob. Cílem naší studie
bylo mapovat distribuci frekvence koncentrací lipoproteinu(a) [Lp(a)], ultrasenzitivního C-reaktivního proteinu
[uCRP] a homocysteinu [HCy] u pacientů s aterosklerotickými komplikacemi.
Materiál a metody: Celkově jsme analyzovali 909 vzorků (622 mužů, 287 žen). Žilní krevní sérum bylo získáno
od pacientů před rekonstrukcí tepen dolních končetin (262 vzorků, „chirurgická skupina“) před operací bypassu
koronárních tepen (366 vzorků, kardiální skupina) a po cerebrálním ischemickém postižení (281 vzorků, „neuroskupina“).
Stanovili jsme koncentrace ultrasenzitivníhoCRP(uCRP; Orion Diagnostica), lipoprotein(a) (Lp(a);
DAKO), hladiny celkového homocysteinu, Hcy, Abbott). Také jsme stanovili hladiny celkového cholesterolu (TC;
Human), HDL-cholesterolu (HDL; Roche), triglyceridů (TG; Human), apolipoproteinů A-I a B (ApoA, ApoB;
Tina-quanr, Roche) a glukosy.
Pro statistickou analýzu jsme použili deskriptivní statistiku, nepárový t-test, analýzu variance (ANOVA)
a korelace (Spermanův koeficient). Výpočty byly prováděny s použitím software StatView.
Výsledky: Více než 36 % pacientů vykázalo zvýšené hladiny (> 0,3 mg/l) Lp(a) a zvýšené (> 15 µmol/l) koncentrace
homocysteinu. Asi 56 % sledovaných pacientů překročilo horní referenční hodnoty pro mCRP, 65 % pro TC (5,2
mmol/l) a 51 % pro TG (1,7 mmol/l). HDL byl snížen (<1,0 mmol/l) ve 22 % případů. Ženy měly významně vyšší
koncentrace celkového a HDL-cholesterolu a apoA než muži (p<0,05, p<0,0001, p<0,001) a byly starší (p<0,0001,
r=0,34).
Pacienti z „chirurgické skupiny“ měli významně nižší koncentrace Lp(a) než pacienti s „neuroskupiny“ (p<0,05)
a nevýznamně nižší než kardiální skupina (p=0,075). „Chirurgická skupina“ však vykázala signifikantně vyšší
koncentraceuCRP než „kardiální skupina“ a „neuroskupina“ (p<0,001, respektive 0,05). Všichni vybraní pacienti
měli jeden nebo více rizikových faktorů. Další detaily jsou sumarizovány v tabulce 3.
Diskuse: Dosud neexistuje souhlas o optimálních hodnotách nových kardiovaskulárních rizikových faktorů jak
pro primární tak sekundární prevenci aterosklerotických komplikací. Nejprotikladnější názory na normální
referenční hodnoty u zdravé populace a cílové hodnoty u sekundární prevence setrvávají u homocysteinu
a uCRP. Horní referenční hodnota homocysteinu je obvykle 12 a 15 µmol/l (3), avšak bylo navrženo, že riziko
kardiovaskulárních chorob stoupá se stoupajícími hladinami homocysteinu bez jasné prahové hodnoty (1).
American Heart Association (AHA) doporučuje koncentrace 10 µmol/l jako podmínka byla splněna jen u 14 %
našich pacientů. Prevalence mírné hyperhomocysteinemie u normální populace je přibližně 10–20 %, což je
daleko nižší než prevalence v naší studii (86 %, limit 10 µmol/l). Podávání kyseliny listové u těchto vysoce
rizikových pacientů by mohlo být prospěšné.
C-reaktivní protein jako marker vývoje rizika aterosklerotických komplikací je zatížen velkou intraindividuální
variabilitou (29,9 %) (7). Tím se stává určení normálních referenčních hodnot a hodnocení doporučení pro
kliniky obtížnější. Riese a spol. navrhují opakované stanovení uCRP, kdykoli koncentrace překročí 1,75 mg/l
u mužů, 1,0 mg/l u žen, které nepoužívají hormonální antikoncepci, a 2,0 mg/l u žen používajících hormonální
antikoncepci (7). Naše výsledky jsou odvozeny z jediného měření koncentrací CRP, avšak pacienti s koncentracemi
CRP vyššími než 10 mg/l byli vyloučení. Použili jsme referenční hodnoty intervalu pro odpovídající věkové
a pohlavní skupiny (8). Více než 50 % vybraných pacientů mělo zvýšené hodnoty CRP, avšak pacienti před
rekonstrukcí tepen dolních končetin měli významně vyšší hladiny než 2 další skupiny (před bypass operací
srdečních tepen, po cerebrální ischemické atace) (tabulka 2). U těchto pacientů by mohl být příznivý protizánětlivý
účinek statinů a aspirinu (4, 6).
Závěry: Velký podíl pacientů hospitalizovaných pro aterosklerotické komplikace měl zvýšené hladiny homocysteinu,
uCRP a Pl(a). Léky snižující hladiny homocysteinu a protizánětlivé preparáty by se měly stát (mimo
léků snižujících lipidy) pravidelnou součástí sekundární prevence aterosklerotických komplikací.
Klíčová slova:
ateroskleróza, sekundární prevence, rizikové markery.
|