Mikrodialýza je minimálně invazivní technika umožňující kontinuální monitorování složení extracelulární tekutiny a sledování lokálních změn tkáňového metabolismu in vivo (koncentrace glukózy, glycerolu, laktátu, pyruvátu, glutamátu, urey, katecholaminů, aminokyselin atd.) v závislosti na expozici tkáně různým vlivům (zvýšená fyzická aktivita, aplikace látek stimulujících lipolýzu, tkáňová hypoxie apod.). Mikrodialyzační jednotkou je biluminální sonda, která je stálou rychlostí perfundována mikrodialyzačním roztokem – perfuzátem. Tento roztok je od intersticiálního prostoru oddělen semipermeabilní membránou, přes kterou látky prostupují ve směru koncentračního gradientu. Získaný dialyzát tak do značné míry odráží složení tkáňové extracelulární tekutiny. Při hodnocení složení dialyzátu je však nutné vzít v úvahu i vlivy, které mohou složení roztoku ovlivnit: např. délka membrány, prokrvení tkáně, rychlost perfuze. V současné době nalézá mikrodialýza kromě experimentálního i klinické uplatnění u různorodých skupin pacientů (pacienti s poruchami výživy, endokrinními poruchami, kriticky nemocní, pacienti po transplantačních a rekonstrukčních výkonech atd.).

        Klíčová slova: mikrodialýza – intersticiální tekutina – lokální metabolismus.