Podán přehled experimentálních a klinických prací týkajících se radiochirurgické léčby epilepsií. Prezentována skupina 13 pacientů, kteří byli ošetřeni pro farmakorezistentní meziotemporální epilepsii s meziální temporální sklerózou na našem pracovišti mezi listopadem 1995 a květnem 1999. Šlo o pacienty s dlouhým trváním epilepsie a téměř u všech z nich byly přítomny neurologické či neuropsychologické známky encefalopatie. Rozebrány epileptické výsledky, které jsou horší než u jediné publikované srovnatelné sestavy. Frekvence komplexních parciálních záchvatů měla tendenci stoupat mezi 4. a 10. měsícem po ozáření a potom klesala do dvou let po ozáření asi na čtvrtinu původní frekvence. Jako trvalý vedlejší účinek jsme pozorovali u 2 pacientů parciální horní zevní kvadrantopii. Nedostatečný antiepileptický efekt byl důvodem k epileptochirurgickému zásahu 2 pacientů souboru. Dále shrnuto MRI sledování vývoje postiradiačních změn a diskutovány otázky volby optimálního radiochirurgického plánu. Kolaterální edém se objevil u 8 pacientů, poněkud dříve a častěji u pacientů ozářených vyšší dávkou. U 3 z nich měl expanzivní charakter na MRI a u 2 se projevoval klinickými příznaky nitrolební hypertenze.

        Klíčová slova: epilepsie, meziální temporální epilepsie, radiochirurgie, gama-nůž