V intenzivní péči je relativně málo sledován a využíván efekt diuretik na natriové a vodní hospodářství i jejich vliv na renální metabolismus bikarbonátu. Tato práce se proto zaměřuje téměř výlučně na vliv podávání diuretik na homeostázu sodíku a vody a jejich efekty na acidobazickou rovnováhu. Z hlediska monitorování vnitřního prostředí pomocí funkčních renálních parametrů je podávání diuretik značně invazivní, a proto je studie integrální součástí monitorovacího systému, který vychází z počítačového programu LEDVINA. Autoři této práce monitorovali efekty furosemidu (18 pacientů), hydrochlorothiazidu (8 pacientů), spironolactonu (14 pacientů), acetazolamidu (10 pacientů), amiclaranu (4 pacienti) a manitolu (8 pacientů) u pacientů na resuscitačním oddělení pomocí počítačového programu, který pracuje se 17 vstupními běžně monitorovanými veličinami a 19 výstupy. Benefit studie spočívá v objasnění exaktních mechanismů jejich účinku na renální úrovni a v definici parametrů vhodných ke sledování terapie konkrétním preparátem. Z nich potom vyplývá možnost jejich daleko širšího a správnějšího podávání z homeostatických indikací nebo vhodnost zařazení některých méně používaných diuretik v rámci renoprotektivních režimů. Tomu by neměla rozhodně bránit relativně nízká cena těchto preparátů.

        Klíčová slova: diuretika – intenzivní péče – funkční vyšetření ledvin – hypernatremie – hyponatremie – tonicita – osmolalita – acidóza – alkalóza