Cíl: zhodnotit změny zrakové ostrosti, kontrastní citlivosti a barvocitu v závislosti na stanovené pooperační době a typu implantované IOL a porovnat zrakové funkce u pacientů s pseudofakií jednoho a obou očí. Metodika: 45 pacientů s kataraktou bylo vyšetřeno před operací a dále za 2 a 4 měsíce po operaci katarakty. Zraková ostrost (ZO) testována na logMÚR tabuli s Landoltovými prstenci, kontrastní citlivost (KC) na tabuli Pelli-Robson a SWCT, barvocit (BC) pomocí Farnsworthova standardního D-15 testu a Lanthonyho desaturovaného D-15 testu. Soubor rozdělen na skupinu s pseudofakií jednoho oka a skupinu s pseudofakií obou očí a dále dle typu implantované PC IOL - PMMA nebo hydrofobní akrylát. Kontrolní soubor tvořily fakické osoby bez oční patologie. Výsledky: Po operaci katarakty došlo v obou skupinách k významnému zlepšení monokulární i binokulární ZO (p < 0,05), monokulární i binokulární KC na obou typech tabulí – Pelli-Robson (p < 0,05), SWCT ve všech prostorových frekvencích (p < 0,05), také došlo ke snížení počtu malých chyb ve Farnsworthově D-15 testu (p < 0,05), snížení počtu malých a velkých chyb v Lanthonyho desaturovaném D-15 testu (p < 0,05) a celkovému zlepšení barvocitu (p < 0,05). Výsledky vyšetření po 2 a 4 měsících se nelišily, vyjma KC v prostorové frekvenci 12 c/st (p < 0,05). Pacienti s pseudofakií obou očí měli pooperačně lepší binokulární ZO a KC v prostorových frekvencích 12 a 18 c/st a dosáhli hodnot srovnatelných s kontrolním souborem. Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v ZO, KC či BC mezi čočkami z PMMA a hydrofobního akrylátu. Závěr: zrakové funkce testované psychofyzikálními metodami ZO, KC a BC se pooperačně významně zlepšují, jsou po 2 měsících po operaci stabilní. Operace 2. oka zlepšuje binokulární zrakové funkce, jejichž úroveň se neliší od zdravých fakických osob. Typ implantované čočky neovlivnil výslednou ZO, KC ani BC.

        Klíčová slova: zraková ostrost, kontrastní citlivost, barvocit, typ IOL, operace 2. oka