Úvod. Cílem studie bylo porovnání anamnesticky získaných údajů s výsledky noční polysomnografie u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Metodika. Celkem 15 pacientů (7 žen a 8 mužů, průměrný věk pacientů byl 56,5 ± SD = 8,5 roku, průměrná délka léčby byla 4,3 ± 2,8 roku) bylo vyšetřeno na poruchy spánku zaměřenou anamnézou a noční polysomnografií. Stupeň postižení Parkinsonovou nemocí podle Hoehnové a Yahra byl v průměru 2,3 (± 0,4, v rozmezí od 1,5 do 3). L-DOPA v monoterapii bylo léčeno 11 pacientů, kombinaci L-DOPA a dopaminového agonisty užívali 4 pacienti. Výsledky. Anamnesticky cílenými otázkami bylo zjištěno, že alespoň jednou ze sledovaných poruch spánku trpí 12 z 15 pacientů. Subjektivně pacienty nejvíce obtěžovalo prodloužené usínání (7 pacientů).U4 pacientů byl subjektivně spánek narušován apnoickými pauzami a 8 pacientů udávalo alespoň jednu z možných známek REM behaviour disorder. Polysomnografie neprokázala zhoršené usínání. Všichni pacienti měli polysomnograficky zjištěnou velmi nekvalitní spánkovou architekturu s četnými probouzecími reakcemi či probuzeními, s redukcí hlubokého synchronního spánku a redukcí REM spánku a s procentuálně významným zastoupením bdělosti. Sleep apnea syndrome byl zjištěn u 6 pacientů, periodic limb movements in sleep u 4 pacientů aREM behavior disorder u 4 pacientů. Sleep apnea syndrome byl podle anamnézy suspektní v 67 % a periodic limb movements in sleep v 50 %. Podezření na REM behavior disorder bylo u 8 pacientů, ale insuficientní atonie byla prokázána u 4 pacientů. Závěr. Cílená anamnéza zachycuje u pacientů s Parkinsonovou nemocí se značnou citlivostí vybrané poruchy spánku. Klíčová slova: Parkinsonova nemoc, poruchy spánku, syndrom spánkové apnoe, periodické pohyby

        Klíčová slova: Parkinsonova nemoc, poruchy spánku, syndrom spánkové apnoe, periodické pohyby končetinami ve spánku, porucha s abnormálním chováním v REM spánku