Účel: Přispět k prevenci úrazovosti dětí na podkladě srovnání jejich úrazovosti s úrazovostí rodičů. Zjistit, zda takový mezigenerační vztah vůbec existuje a pokud ano, je-li stejný u synů i dcer a zda se mění s věkem dětí. Metody: Podle úrazů otců a matek, zjištěných za období před narozením dlouhodobě sledovaných dětí a v následujících pěti letech, byli rodiče rozděleni do kategorie bez úrazů, s nízkým, se středním a s vysokým počtem úrazů. Úrazy jejich dětí za věk 0–3, 3–5, 5–7, 7–11 let a za souhrnná období 0–7 a 0–11 let byly srovnávány mezi rodičovskými kategoriemi. Výsledky: Úrazovost dětí byla přímo úměrná úrazovosti rodičů. Mezi dětmi s rodiči bez úrazů a s rodiči se střední či vysokou úrazovostí byly signifikantní rozdíly v incidenci úrazů a v podílech dětí s vysokým počtem úrazů. Naopak podíly dětí bez úrazů se při rostoucí rodičovské úrazovosti výrazně zmenšovaly. Tyto vztahy se v předškolním období s věkem dětí zesilovaly, ve školním věku se ustálily. Do 5 let byly výraznější u děvčat, později – zejména za období 0–7 a 0–11 let se projevovaly silněji u chlapců. Závěr: Úrazovost rodičů je vysoce rizikovým faktorem pro úrazovost jejich dětí. Zábrana úrazů v generaci dnešních dětí je důležitým vkladem do snížení úrazovosti jejich potomstva. Příčinu zjištěných vztahů neznáme, je však možné, že kromě sdíleného životního stylu a sdíleného sociálního prostředí mohou být mediátorem i procesy v této souvislosti dosud nezkoumané, např. metabolické či neurobiologické, podobné v obou generacích.

        Klíčová slova: úrazy dětí a rodičů, mezigenerační závislost úrazovosti, relativní rizika, longitudinální studie, epidemiologie úrazovosti