Souhrn:
Východisko. Přechod z výhradně mléčné stravy na stravu smíšenou a posléze rodinnou je kritické období, kdy
suboptimální výživa značně zvyšuje riziko nutričních deficitů. Na podkladě studií přinášejících nové poznatky byly
v posledních letech přehodnoceny mnohé mezinárodní a národní doporučené dávky energie a živin pro tuto věkovou
skupinu. Cílem inventorní analýzy jídelníčku dětí ve věku 9–24 měsíců bylo zjištění adekvátnosti jejich stravování
ve srovnání s doporučenými dávkami.
Metody a výsledky. Do studie bylo zařazeno 97 náhodně vybraných pražských dětí. Byla vyhodnocena třídenní
spotřeba (kromě mateřského mléka) zapsaná v průběhu ukončeného 9., 12. a 24. měsíce. Prevalence kojení byla
47,4 % v 9., 35,2 % v 12. a 4,8 % ve 24. měsíci. U nekojených dětí byl průměrný denní příjem energie 3,3 MJ v 9.,
3,9 MJ v 12. a 5,2 MJ ve 24. měsíci s 33 % energie z tuku v 9. a 12. a 32 % ve 24. měsíci. Příjem bílkovin byl 22 g,
33 g a 38 g, příjem železa 6,9 mg, 8,2 mg a 7,7 mg. Příjem minerálů, stopových prvků a vitaminů byl odpovídající
nebo vyšší než doporučené dávky buďWHO nebo Německa (2000), kromě příjmu železa a jodu v 9. měsíci. Kojeným
dětem poskytoval příkrm 2,2 MJ energie v 9. a 2,7 MJ ve 12. měsíci, 18,1 g a 22,7 g bílkovin. Podíl tuku činil 29
a 34 % energie příkrmu.
Závěry. Příjem energie a živin nekojených dětí byl uspokojivý kromě značně vysokého přívodu bílkovin, nedostatečného
příjmu železa, jodu a hraničně nízkého podílu tuku ve stravě. U kojených dětí lze orientačně předpokládat
nižší přívod železa a vápníku, ve 12 měsících též thiaminu a kyseliny listové.
Klíčová slova:
výživa kojenců, příjem živin, příkrm.
|