Je prezentován další vývoj kuřáckého chování matek a jeho souvislosti s dalšími znaky způsobu života a zdravotního stavu žen v kohortě studie ELSPAC. Za 6 měsíců po porodu vyplňovaly ženy dotazník PN-6/1 („mateřství“): zkoumal jejich životní styl, zdravotní stav a problematiku péče o dítě. Podle kuřáckého chování byly matky rozděleny do 3 skupin: nekuřačky, slabé kuřačky (1–9 cigaret za den) a středně silné a silné kuřačky (10 a více cigaret za den). Rozdíly mezi kouřícími a nekouřícímimatkami byly hodnoceny statisticky v programu SPSS a EPI INFO. V šetření odpovědělo 4 581 žen: z nich 76,2 % nekouřilo, 23,8 % kouřilo: prevalence kouřících žen za půl roku po porodu tak dosáhla úrovně, která byla zjištěna 9 měsíců před otěhotněním, a to po přechodné výrazné redukci počtu kuřaček, kdy v době těsně před porodem a po porodu kouřilo kolem 7 % žen. Kuřačky měly v mnoha ohledech horší zdravotní stav než ženy nekouřící: vyšší frekvenci subjektivních pocitů horšího zdraví i různých onemocnění, pro která musely vyhledat lékaře, či byly dokonce hospitalizovány. Ve většině případů poškození zdraví byla jejich frekvence zvýšena už mezi slabými kuřačkami a nejvyšší ve skupině středně silných a silných kuřaček. Nejčastěji se vlivy kouření projevily u nemocí dýchacího ústrojí, ale byl prokázán i vztah k vředové chorobě žaludku a k ukazatelům vztahujícím se k reprodukci. Z výsledků prospektivní longitudinální studie ELSPAC je zřejmé, že počátkem90. let byly promarněny šance cíleného protikuřáckého poradenství u nastávajících rodičů, které by využilo tak významné motivace, jako je těhotenství a mateřství. Je třeba, aby se přístup všech zdravotnických pracovníků ke kouření jejich pacientů a klientů výrazně změnil. Jasné formulování doporučení zanechat kouření a odborná pomoc při zvládání abstinenčních příznaků by měla být rutinní součástí lékařské péče.

        Klíčová slova: mateřství – kouření – trendy