Cervikokapitální náhrada má stále své místo v terapeutickém algoritmu léčby dislokovaných intrakapsulárních zlomenin krčku femuru. Oproti osteosyntéze je zatížena menším počtem komplikací a umožňuje bezprostřední pooperační zátěž. Její výhodu proti totální náhradě je menší operační zátěž, ale v dlouhodobější perspektivě bývá zatížena poškozením acetabula. Proto je určena především pro biologicky starší pacienty s menší fyzickou aktivitou a bez artrotických změn na kyčelním kloubu. U těchto pacientů vystačíme s cementovaným monoblokem. V případě biologicky mladších pacientů, kde není možné z celkových či lokálních příčin provést totální náhradu, je indikována modulární cervikokapitální náhrada s vyměnitelnou hlavicí. Ta umožňuje v případě eroze acetabula snadnou konverzi na totální náhradu. Pokud je CCEP správně indikována, má být technicky správně provedena. Především je nutné dodržet vztah mezi středem hlavice a hrotem velkého trochanteru, tj. střed hlavice má být 1 až 2 mm pod úrovní apexu velkého trochanteru. Dále je to nastavení správné anteverze a provedení sutury pouzdra jako prevence pooperační luxace.

        Klíčová slova: intrakapsulární zlomeniny krčku lemuru – cervikokapitální náhrada – zlomeniny proximálního lemuru