Současné postavení hormonální substituční terapie
Fait T., 1Vokrouhlická J., 1Vrablík M., 2 , 3Jeníček J.
Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha 1III. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha v2Gynekologicko-porodnická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha 3Centrum klimakterické medicíny, Lékařský dům Praha 7 a.s., Praha |
|
Souhrn:
Hormonální substituční terapie (HRT) není homogenní farmakologická skupina. Účinky čistě estrogenní, estrogengestagenní
léčby a STEARs se mohou odlišovat a jsou ovlivněny dávkou a aplikační cestou. To je nutno si uvědomit
při aplikaci výsledků klinických studií do praxe. Závěry observačních studií ukazovaly významný vliv HRT
v primární i sekundární prevenci ischemické choroby srdeční. Všechny studie (HERS, HERS II, WHI, PHOREA,
PHASE, WAVE), které se pokoušely tento fakt ověřit, však selhaly. Naopak na počátku léčby stoupalo riziko. Ale
pokračování estrogenní větve studie WHI a studie EPAT naznačují možná pozitiva některých režimů HRT. Výsledky
studie nepřinesly nové kontraindikace. Zdůraznily nutnost existence indikace k podávání HRT, podtrhly známá rizika:
zvýšení incidence karcinomu prsu při dlouhodobém užívání, riziko tromboembolické nemoci, riziko cévní mozkové
příhody. Z oblastí možných indikací vyloučily prevenci ICHS. Byly nastoleny četné otázky optimální volby
v individuálních léčebných plánech. Ve své individualizované formě zůstává HRT nadále lékem první volby pro
akutní klimakterický syndrom, prevenci a léčbu urogenitální atrofie. Je lékem druhé linie v prevenci postmenopauzální
osteoporózy s vysokou účinností, pokud za první linii považujeme dostatečný příjem vápníku a vitaminu D.
Další příznivé dlouhodobé efekty užívání není většinou možno považovat za indikaci, ale za případné pozitivum
individuálně potřebného delšího užívání.
Klíčová slova:
hormonální substituční terapie, klimakterický syndrom, urogenitální atrofie, postmenopauzální
osteoporóza.
|