Východisko. Značné úsilí bylo s pozoruhodným úspěchem věnováno v posledních 15 letech podpoře a propagaci kojení. Daleko méně pozornosti však bylo donedávna věnováno otázkám výživy dětí v období přechodu z výhradně mléčné stravy na stravu rodinnou. Cílem předložené studie je poskytnout kvalitativní přehled informací o výživě dětí ve věku 6–24 měsíců z různých zdrojů dostupných rodičům a srovnat je s doporučeními WHO založenými na Globální strategii pro výživu kojenců a malých dětí. Metody a výsledky. V rámci terénní praxe provedli studenti Univerzity Karlovy, 1. lékařské fakulty interview s 273 matkami dětí do 5 let, řízený rozhovor s 19 dětskými praktickými lékaři, nasbírali 42 propagačních materiálů, identifikovali a vyhodnotili 16 relevantních publikací a 14 webových stránek. Všichni dotazovaní lékaři podávají informace o výživě, doporučují výlučné kojení do 6 měsíců a vhodné zavádění příkrmu, ale pravděpodobně nepodporují dostatečně kojení po 6. měsíci. Rešerše různých zdrojů informací zjistila podle očekávání určité variace v doporučeních o výživě, což je částečně důsledek jejich změn v posledním desetiletí. Většina publikací zdůrazňuje kojení jako ideální výživu do 6. měsíce. Nedostatečně je doporučováno pokračování kojení po 6. měsíci. doporučení o příkrmu jsou až na výjimky společná pro kojené i nekojené děti a i pro ty, které potřebují začít s příkrmem před 6. měsícem. Kromě sporadických zmínek se publikace nezabývají bezpečnou přípravou stravy a krmením v průběhu a po běžné nemoci. Závěry. K harmonizaci informací o výživě starších kojenců batolat s doporučeními WHO by přispělo věnovat pozornost všem 10 okruhům vedoucích principů WHO, formulovat jasně doporučení o kojení, rozlišovat informace podle cílové populace a vycházet ze situace prospívajícího dítěte výlučně kojeného do ukončeného 6. měsíce.

        Klíčová slova: příkrm, výživa kojenců, výživa batolat, kojení.