Cíl: Cílem studie bylo zjistit změny hladin tissue factor pathway inhibitoru (TFPI) jako biochemického rizikového faktoru pro tromboembolii při různých aplikačních formách časně zahájené estrogenní substituční terapie. Typ studie: Prospektivní randomizovaná dvojitě slepá studie s cross-over designem. Pracoviště: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Metoda. V prospektivní randomizované 12týdenní intervenční studii byl v cross-over designu podáván estradiol perorálně v dávce 2 mg denně nebo transdermálně v dávce 0,05 mg denně. Zařazeno bylo 45 zdravých postmenopauzálních žen do 12 týdnů od odstranění dělohy a vaječníků (chirurgické kastrace). Studii dokončilo 41 žen a jejich data byla analyzována. Průměrný věk byl 49 ± 6 let. TFPI bylo stanoveno enzymaticky (Imubind Total TFPI ELISA test). Výsledky: Po perorální terapii statisticky významně (p < 0,0001) klesla průměrná hladina TFPI z 87,5 ± 39,1 ng/ml na 68 ± 37,49 ng/ml. Závěr: Perorální terapie významně snížila hladiny TFPI ve srovnání s terapií transdermální. Ačkoli tyto změny nelze považovat za jednoznačně rizikové a nulová změna D-dimerů potvrzuje, že nedošlo k aktivaci koagulační kaskády, považujeme neutrální vliv transdermální terapie za příznivější. Chybění známek aktivace koagulační kaskády ukazuje bezpečnost obou aplikačních forem estrogenní substituční terapie při časném podání.

        Klíčová slova: estrogenní substituční terapie, tromboembolická nemoc, TFPI