V souvislosti s absencí rozsáhlejší studie týkající se dětských úrazů souvisejících s vodou v ČR byl realizován průzkum utonutí a téměř utonutí. Soubor je tvořen utonulými nebo „téměř utonulými“ osobami ve věku 0–18 let v České republice od roku 2001 do první poloviny roku 2004. Ve sledovaném období bylo z lékařských záznamů a pitevních protokolů zaznamenáno u dětí a mládeže celkem 548 případů úrazů spojených s vodou. Z toho 92 (17 %) utonutí a 456 (83 %) hospitalizovaných dětí v souvislosti s úrazem spojeným s vodou. Z toho 227 (41 %) dětí bylo hospitalizováno z důvodu tonutí a u 229 (42 %) bylo příčinou jiné poranění, než je (u)tonutí, jednalo se však o poranění způsobené potopením se nebo skokem do vody. Nejčastěji zraněnými skupinami jsou děti ve věku 1 rok (9 %) a 13–15 let. Ve sledovaném období je patrný nárůst počtu úrazů u dětí ve věku 5, 13 a 18 let. Z výsledků jsou patrná nejvýraznější rizika. Jedním z nich je tonutí v přírodní vodě spojené s rizikovým chováním mládeže (skoky do vody), u dětí se projevují rizika spojená s pádem do vody, která vznikají na základě nepozornosti, nedostatečného či zcela chybějícího dozoru. U dětí od 0 do 6 let je rizikovým místem bazén. V celkovém počtu případů činí pád do bazénu 5 % příčin utonutí. U 5 utonulých dětí (5 %) byla pitvou prokázána přítomnost alkoholu v krvi. Nejmladší obětí, u které byl prokázán alkohol, byl chlapec ve věku 8 let. Výsledky průzkumu těchto úrazů potvrzují specifičnost a souvislost věku jedince s rizikem úrazu. U úrazů souvisejících s vodou se potvrdila závažnost těchto úrazů u dětí a nutnost řešení této situace v ČR. Cílem je aplikace výsledků směrem k vytváření preventivních opatření.

        Klíčová slova: prevence, úrazy, utonutí, „téměř utonutí“, děti, mládež