Cílem naší studie bylo posoudit tvar a rozměry horního a dolního oblouku u pacientů s rozštěpem po chirurgicko- ortodontické léčbě. Dále porovnat tyto výsledky s hodnotami naměřenými u náhodně vybraného vzorku mladé dospělé plně ozubené zdravé populace a pacientů s ortodontickou anomálií bez rozštěpu před léčbou, těsně po léčbě a s odstupem 5 let. K tomuto měření jsme použili přístroj Orthoscope a počítačovou analýzu obrazu. Prokázali jsme, že moderní ortodontická terapie je schopna u pacientů s ortodontickými anomáliemi a s orofaciálními rozštěpy zvětšit horní zubní oblouk až k hodnotám, které jsou považovány za normu a vytvořit tak optimální podmínky pro následnou protetickou terapii, je-li jí zapotřebí.

        Klíčová slova: stomatologie – ortodoncie – protetika – rozštěp