V akutní pooperační fázi je v rehabilitaci kladen důraz na zajištění respiračního komfortu pacienta, relaxaci pooperační respirační rigidity a zbavení pocitu „hrudního krunýře” po podélné sternotomii. V respirační fyzioterapii je preferován princip dechové linearity o pomalé rychlosti (tzv. princip velocity). Jsou aplikovány expektorační techniky hygieny dýchacích cest (Airways Clearance Techniques), statická dechová gymnastika, nácvik autogenní drenáže (dle Chevailliera) a ekonomicky efektivního a kontrolovaného kašle (huffing). Po počátečním asistovaném dýchání, s využitím lokalizovaného dýchání a inhalační terapie se přechází k rezistovanému dýchání, jak nácviku rezistovaného inspiria (trenažér TRIFLO), tak hlavně rezistovaného expiria s využitím tzv. positive expiratory pressure systému oscilujícího dýchání (PEP trenažéry).Z důvodu sternotomie se začíná rehabilitací bráničního dýchání, postupně se přidává kostoabdominální a kostální dýchání, kde se využívá i dynamiky Th páteře a horních končetin (dechová gymnastika dynamická). Nezbytná je kondiční dechová průprava (dechový trénink) a následná pravidelná relaxace s možností využití autogenního tréninku.

        Klíčová slova: podélná sternotomie, pooperační respirační rigidita, princip velocity, linearita dýchání, asistované dýchání, autogenní drenáž, huffing, lokalizované dýchání,