Endokrinní orbitopatie a význam autoprotilátek
proti 1D proteinu
1, 3Hrdá P., 1, 3Šterzl I., 1Váňa S., 1Novák Z., 1Matucha P., 2Kromminga A.
1Endokrinologický ústav, Praha 2Institute for Immunology, Pathology and Molecular Biology (IPM), Hamburg, Německo 3Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN, Praha |
|
Souhrn:
Východisko. Endokrinní orbitopatie je chronické oční onemocnění, charakterizované zánětem v parabulbárním
a retrobulbárním prostoru a obvykle se vyskytuje u Gravesovy–Basedowovy tyreotoxikózy.
Přestože patogeneze onemocnění není doposud zcela objasněná, je akceptováno, že se jedná o autoimunitní
onemocnění, kdy cílem autoimunitní reakce jsou antigeny společně sdílené štítnou žlázou a tkání
orbity. Pro diagnózu endokrinní orbitopatie jsou vysoce specifické a senzitivní autoprotilátky proti
rekombinantnímu 1D proteinu.
Metody a výsledky. Cílem práce bylo prokázat, zda jsou autoprotilátky proti 1D proteinu převážně nalézány
u pacientů s klinicky vyjádřenou endokrinní orbitopatií. U 30 pacientů s klinicky vyjádřenou endokrinní
orbitopatií jsme hodnotili tloušťku tří retrobulbárních očních svalů, postižených u endokrinní orbitopatie,
stanovovali jsme parametry tyreoidálních hormonů a autoprotilátky proti receptoru
tyreotropního hormonu. U všech pacientů jsme detekovali cirkulující autoprotilátky proti rekombinantnímu
1D proteinu. Autoprotilátky proti rekombinantnímu 1D proteinu jsme prokázali u všech pacientů
s klinicky vyjádřenou endokrinní orbitopatií.
Závěry. Imunoreaktivita nezávisela na délce trvání nebo závažnosti oční choroby ani na věku pacientů.
Nenalezli jsme žádnou korelaci mezi tloušťkou očních svalů a titrem autoprotilátek proti receptoru tyreostimulačního
hormonu, hladinami tyreostimulačního hormonu a volného tyroxinu a žádnou korelaci
mezi tloušťkou očních svalů a dobou trvání nemoci.
Klíčová slova:
autoprotilátky, endokrinní orbitopatie, Gravesova–Basedowova tyreotoxikóza, oční sval,
1D protein.
|
Objednat toto číslo jako -
FYZICKÁ OSOBA nebo
PODNIKATELSKÝ SUBJEKT
|