Osteomalacie je v současné době nemoc poměrně vzácná, neboť její nutriční forma, v první polovině dvacátého století ještě velmi rozšířená a dominující, díky důsledné prevenci prakticky vymizela. Typy osteomalacie, se kterými se dnes můžeme setkat, jsou buď sekundární k některé nemoci spojené s malabsorpcí kalcia a vitaminu D, nebo jde o vrozené či získané defekty metabolického působení a uplatnění vitaminu D, nebo o defekty fosfátového metabolismu. Tyto osteomalacie právě pro svou nízkou frekvenci v populaci snadno unikají rozpoznání. Některé z nich jsou výborně léčitelné a je škoda, když tato možnost zůstane nevyužita. Autoři to demonstrují na kazuistikách tří pacientů, přijatých do Revmatologického ústavu během posledního roku.

        Klíčová slova: osteomalacie, rachitis, vitamin D