Neurobiologie hyperkinetické poruchy
Šerý O., Štaif R., Didden W.1
Laboratoř neurobiologie a molekulární psychiatrie, Ústav biochemie, Přírodovědecká fakulta MU, Brno, vedoucí ústavu prof. RNDr. V. Mikeš, CSc. GHC Research Institute, Houston, TX, USA, ředitel ústavu prof. W. Didden, M.D., Ph.D.1 |
|
Souhrn:
Hyperkinetická porucha patří k nejčastějším příčinám psychiatrické léčby v dětském věku. K rizikovým faktorům patogeneze hyperkinetické poruchy patří nejen faktory genetické, ale i faktory negenetické jako je nízká porodní váha, perinatální hypoxie či vliv toxických látek v prenatálním období. Příčiny onemocnění jsou v posledním desetiletí intenzivně hledány za využití neurozobrazovacích metod a metod molekulárně-biologických. V genetických studiích bylo zjištěno, že biologičtí rodiče a příbuzní s ADHD mají mnohonásobně vyšší procento možného výskytu symptomů hyperaktivity u svých dětí. Důkazem heritability hyperkinetické poruchy jsou i výsledky studií dvojčat. Během posledních deseti let se díky rozmachu molekulární biologie objevily mnohé studie, které jsou zaměřeny na výzkum vlivu tzv. kandidátních genů na patogenezi hyperkinetické poruchy. Naše práce výsledky těchto studií přehledně shrnuje.
Klíčová slova:
ADHD, hyperkinetická porucha, asociační studie, polymorfismus, gen, DRD2, DRD4, COMT, DBH, DAT1, NET1, MAO, IL-6.
|