Příspěvek k chirurgické léčbě toxického
autonomního adenomu štítné žlázy
Kučera Z., Betka J., Taudy M., Salač V., Dušková J.*, Vlček P.**
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FNM, Praha, katedra otorinolaryngologie IPVZ, Praha, přednosta prof. MUDr. J. Betka, DrSc. Patologický ústav 1. LF UK a VFN, Praha, přednosta prof. MUDr. C. Povýšil, DrSc.* Klinika nukleární medicíny 2. LF UK a FNM, Praha, přednosta doc. MUDr. P. Vlček, CSc.** |
|
Souhrn:
Toxický autonomní adenom, independentní adenom štítné žlázy, patří mezi tři nejčastější
příčiny hypertyreózy, resp. tyreotoxikózy (vedle Graves-Basedowovy nemoci a polynodózní toxické
strumy). Výskyt multifokální či disperzní autonomie je zcela vzácný. Všechny tyto stavy jsou
charakterizovány sekrecí tyroidálních hormonů bez ohledu na potřeby organismu. Tím je podmíněn
klinický obraz onemocnění. Projevy jsou podobné klasické GB chorobě, i když v mírnější formě.
Moderní diagnostika se opírá o laboratorní vyšetření, sonografii (FNAB), scintigrafii. Strategii
terapie určuje endokrinolog, využívá tyreostatik. Definitivní léčbu představují chirurgická metoda
a terapie radiojódem. Chirurgická léčba je indikována v rozsahu hemityroidektomie, příp. totální
tyroidektomie. Následná péče endokrinologa je nezbytná.
Autoři prezentují soubor 58 chirurgicky léčených pacientů v průběhu osmi let. Součástí rozboru je
statistické zpracování souboru, četnost jednotlivých typů chirurgických výkonů na štítné žláze,
výskyt pooperačních komplikací.
Klíčová slova:
toxický autonomní adenom štítné žlázy, laboratorní vyšetření, sonografie,
chirurgická terapie.
|