Souhrn:
Již v roce 1847 Ignaz Fiilóp Semmelweis vyžadoval od personálu porodnice, na které pracoval, aby si mezi vyšetřeními jednotlivých pacientek, obzvláště při přechodu od vyšetřování mrtvých těl k rodičkám, umyli ruce. Za 160 let uplynulých od té doby se mnohé změnilo. Nelze však v uvedeném kontextu nevzpomenout několik rozhodujících milníků na cestě k dnešní praxi v prevenci nemocničních nákaz (NN) i současných problémů nemocniční hygieny.
Semmelweis zahájil praxi mytí rukou u lékařů před a po vyšetření každého pacienta. Později nastoupilo používání ochranných rukavic a dalších prostředků (ochranný oděv) v případech, kdy mohlo dojít ke kon¬taktu s tělesnými tekutinami či tkáněmi. Došlo k rozvoji používání antiseptik a sterilizaci nástrojů používaných v chirurgických procedurách a nakonec v dnešní době jsme dospěli po uplynutí „zlatých časů" antibiotik do éry hledání šancí, jak účinně čelit nezadržitelně rostoucím problémům s NN způsobených původně nemocničními (a dnes již mezi komunitní kmeny pronikajícími) ke značné časti spektra antibiotik rezistentními bakteriálními kmeny.
Klíčová slova:
vývoj nemocniční hygieny, I. F. Semmelweis, F. Nightingalová, L. Pasteur, J. Lister, R. Koch, antibiotická rezistence, nemocniční nákaza, MRSA, komunitní MRSA, nemocniční hygiena, antibiotické středisko, kvalita života.
|