Ve 24hodinových sběrech močí nemocničních pacientů jsme sledovali vliv okyselení, alkalizace a skladování na výsledky měření sodíku, draslíku, chloridů, fosfátů, hořčíku, močoviny, kyseliny močové, kreatininu, amylasy a celkové bílkoviny. Měření (s výjimkou chloridů) byla prováděna metodami používanými v České republice v 60–90 % laboratoří. Cílem experimentu bylo posoudit kombinovaný vliv výše uvedených faktorů, který není v literatuře dostatečně popsán. Popsány jsou pouze vlivy na jednotlivé analyty. Okyselení 6 mol/l HCl na pH Ł 2,0 způsobilo statisticky signifikantní změny na 95% hladině intervalu spolehlivosti u amylas (úplné vymizení katalytické koncentrace) a celkové bílkoviny o +54 ± 165 % (průměr ± SD). Alkalizace 5 mol/l NaOH na pH ł 8,0 byla příčinou signifikantních změn u amylas, vápníku, hořčíku a celkové bílkoviny. Skladování po dobu 7 dní při 4–8 °C v kombinaci s nevhodnou úpravou vzorků okyselením nebo alkalizací významně ovlivnilo měření hořčíku, vápníku, fosfátů a kyseliny močové. Pro měření amylasy a celkové bílkoviny nejčastěji používanými metodami (ethyliden-G7-PNP a pyrogalolová červeň) je nutné používat pouze vzorky močí bez úpravy okysele- ním nebo alkalizací. Alkalizovat moč před analýzou je nutné při měření kyseliny močové. Takto upravenou moč lze dále použít jen k měření draslíku, chloridů, močoviny a kreatininu. Okyselení moči nezbytné k měření vápníku, hořčíku a fosfátů dovoluje také měření sodíku, draslíku, močoviny a kreatininu. Při měření kyseliny močové, celkové bílkoviny a kreatininu je třeba se vyhnout skladování a provést analýzy bez prodlení. Koncen- trace ostatních analytů nebyly skladováním při teplotě 4–8 °C významně ovlivněny a lze u nich předpokládat minimálně sedmidenní stabilitu.

        Klíčová slova: moč, rutinní analyty, kvantitativní měření, úprava pH, skladování.