Autoři na kazuistickém příkladu vraždy, které se dopustil 23letý muž, publikují svůj nesouhlas s termínem „nezvládnutý afekt“, který byl stanovený revizním ústavním znaleckým posudkem poté, co dva předcházející znalecké posudky znalců-psychiatrů a psychologů vyzněly diametrálně odlišně. První posudek vedl k exkulpativnímu závěru, že šlo o patický afekt a druhý posudek konstatoval pouze prostý a nijak závažný afekt, při kterém byl posuzovaný plně schopný rozpoznávat a ovládat své jednání. Autoři po podrobném rozboru příčiny a průběhu smrtelné agrese vystupují proti pojmu „nezvládnutý afekt“ a jeho zavádějícímu označení v pojetí právním a psychiatricko-psychologickém. Autoři považují tento mnohokrát již kritizovaný a odmítaný pojem „nezvládnutý afekt“ a takto označený závěr, který má za následek zmenšení rozpoznávacích a ovládacích schopností, za nepřijatelný. Konstatují, že toto označení nepříslušně zasahuje do kompetenční sféry hodnocení a rozhodování soudů. Znalcům přísluší výhradně posoudit, zda posuzovaný byl či nebyl duševně nemocný a rozebrat z tohoto aspektu pohnutkové a motivační faktory jeho jednání. Znalcům nepřísluší hodnotit zda a jak pachatel svá duševní hnutí zvládl.

        Klíčová slova: nezvládnutý afekt, pachatel, vražda, pohnutkové a motivační faktory, duševní hnutí.