Výsledky řady epidemiologických studií ukazují, že expozice pasivnímu kouření vyvolává řadu poškození dýchacího ústrojí a jejich komplikací, zejména u dětí. Přitom expozice dětí pasivnímu kouření v době fetálního vývoje a po narození je pravděpodobně nejrozšířenějším zdrojem kontaktů této populace s chemickými škodlivinami. V prospektivní longitudinální studii ELSPAC autoři analyzovali data získaná o dětech a podmínkách jejich života ve věku 18 měsíců po narození. Anamnestické údaje o zdravotním stavu dětí byly získány od jejich matek a ošetřujících pediatrů pro celkem 3495 dětí: u 139 (4,0 %) dětí byla hodnocena jejich expozice cigaretovému kouři jako střední až silná (v zakouřeném prostředí pobývaly denně více než 3 hodiny), u dalších 578 dětí (16,5 %) jako malá (v zakouřené místnosti byly méně než 3 hodiny). Většina dětí (2778 = 79,5 %) nebyla po narození cigaretovému kouři exponována vůbec. U těchto skupin dětí byla hodnocena frekvence výskytu vybraných patologických symptomů či onemocnění a některé další ukazatele. Rozdíly mezi skupinami byly hodnoceny Pearsonovým chi-kvadrát testem a programem ANOVA. Výrazné rozdíly mezi skupinami dětí s různou postnatální expozicí cigaretovému kouři se projevily ve frekvenci symptomů a nemocí dýchacího ústrojí a jejich komplikací. Nejčastěji se vyskytovaly silná rýma s kašlem (73 % neexponovaných, 85 % exponovaných), v průměru byly dvě třetiny těchto onemocnění ošetřeny lékařem. Lehčí formy pokašlávání, které však trvaly několik dní, byly udávány u dvou třetin dětí, častěji u exponovaných, které měly rovněž významně více epizod v období mezi 6. a 18. měsícem života. Z dokumentace ošetřujících lékařů jednoznačně dominuje dvojnásobně vyšší frekvence zánětů středního ucha u dětí středně a silně exponovaných (16 %). Matky exponovaných dětí pozorovaly častěji výskyt nápadného chrápání a zástavy dechu ve spánku: věk prvních příhod spánkové apnoe byl významně nižší u dětí středně a silně exponovaných cigaretovému kouři. Konzumace různých léků v období mezi 6. a 18. měsícem života je vysoká ve všech sledovaných skupinách. Léčba symptomů a nemocí dýchacího ústrojí je významně častější ve skupinách exponovaných dětí. Téměř třetina všech dětí v posledních 3 měsících užívala nějaké léky denně, ve výčtu jsou ovšem zahrnuty i lékové formy vitaminů. Nároky dětí s různou expozicí pasivnímu kouření na preventivní a kurativní péči se statisticky významně nelišily, také frekvence hospitalizací byla jen nevýznamně vyšší mezi dětmi v exponovaných skupinách. Matky si v podstatě riziko poškození zdraví vyplývající z expozice dětí pasivnímu kouření neuvědomují: jen necelých 14 % matek ze středně a silně exponované skupiny připustilo, že by tato expozice mohla být příčinou jeho nemocí.

        Klíčová slova: Klíčová slova: děti, pasivní kouření, respirační nemoci, lékařská péče