Mírná izolovaná nekonjugovaná hyperbilirubinémie je náhodným nebo cíleným nálezem u 4–8 % populace. Typickým věkem prvního záchytu je adolescence. U většiny případů nacházíme mutaci části promotoru genu pro uridindifosfoglukuronosyltransferázu UGT1A 1, která podmiňuje vznik benigního Gilbertova syndromu. Genetická varianta je podle posledních epidemiologických studií přítomna v homozygotní formě u 11–16 % populace. Jen u části jedinců se objeví hyperbilirubinémie. Iniciace nebo zvýraznění hyperbilirubinémie v dospívání souvisí pravděpodobně ještě s dalšími změnami v jaterní buňce a vlivy na ni. U dospívajících s hyperbilirubinémií je třeba počítat s játra zatěžující situací, způsobenou pravděpodobně sumací nox, které na játra působí. Může to být inaparentně nebo oligosymptomaticky proběhlá EBV infekce, abúzus alkoholu nebo drog, hormonální antikoncepce. Tomu je třeba přizpůsobit režim dospívajících.

        Klíčová slova: Gilbertův syndrom, hyperbilirubinémie, EBV infekce, infekční mononukleóza, adolescence.