Cíl studie: Zhodnotit vliv různých koncentrací O2 vdechovaných matkou na hodnoty kyslíkové saturace (SpO2 ) plodu a rodičky v průběhu I. a II. doby porodní. Typ studie: Prospektivní. Název a sídlo pracoviště: I. gynekologicko-porodnická klinika, Lékařská fakulta Masarykovy uni- verzity, Obilní trh 11, Brno. Materiál a metodika: Do studie bylo zařazeno 17 nerizikových pacientek. Za současného sledová- ní kardiotokografu a fetální a adultní pulzní oxymetrie vdechovala rodička v desetiminutových intervalech pokojový vzduch (PaO2 21,3 kPa), kyslík nosními brýlemi (PaO2 40,5 kPa) a kyslík těsnící O2 ventilmaskou (PaO2 101,3 kPa). Tento postup byl proveden v I. a ve II. době porodní. Výsledky: Nebyl zjištěn vliv různých koncentrací vdechovaného O2 na SpO2 rodičky, jak v I., tak ve II. době porodní. Průměrná hodnota SpO2 matky byla 99,3 ± 1,0 kPa. U plodu došlo v I. době porodní ke zvýšení SpO2 o 0,6 ± 8,0 kPa při PaO2 40,5 kPa a o 7,8 ± 8,9 kPa PaO2 při 101,3 kPa O2 vdechovaném matkou. Průměrná hodnota SpO2 plodu při pokojové koncentraci O2 v I. době po- rodní byla 45,4 ± 8,0 kPa a ve II. době porodní 43,9 ± 6,1 kPa. Rozdíl nebyl statisticky významný. Z technickým důvodů jsme nebyli schopni zhodnotit vliv různých koncentrací O2 vdechovaných matkou na SpO2 plodu ve II. době porodní. Závěr: Inhalace O2 rodičkou v různých koncentracích v průběhu I. a II. doby porodní nemá vliv na SpO2 matky. Hodnoty SpO2 plodu se statisticky významně zvyšují v průběhu I. doby porodní a to jak při PaO2 40,4 kPa tak 101,3 kPa ve vdechovaném vzduchu. Získané výsledky platí pouze pro pacientky a plody v průběhu fyziologického těhotenství a porodu.

        Klíčová slova: inhalace O2, fyziologické těhotenství, intrapartální fetální pulzní oxymetrie, kyslí- ková saturace