Autoři shrnují současný stav detekce a průkazu etiologie plicních uzlů. Bronchogenní karcinom je hlavní příčinou úmrtí na maligní onemocnění nejen v zemích Evropské unie a USA, ale celosvětově. Celkově přežívá dobu 5 let méně než 15 % nemocných. Současně je velký rozdíl v přežívání mezi stadiem I.A (60 % pacientů žije déle než 5 let) a stadiem IV. (pouze méně než 1 % žije 5 let a déle). Studie s využitím CT s nízkou dávkou záření pro screening probíhají v Evropě i USA (studie s 50 000 osobami začala v roce 2004). Definitivní výsledky prospektivní, randomizované, kontrolované studie ohledně výsledků snížení mortality budou však k dispozici nejdříve v roce 2010. Podle našeho národního onkologického registru v ČR ročně onemocní 4589 mužů a 1397 žen. Úmrtnost se incidenci velice přibližuje – 4219 mužů a 1339 žen za rok – a bronchogenní karcinom se na úmrtnosti novotvarů podílí 26 %. Autoři popisují pravidla pro sledování malých plicních uzlů u skupiny nízce a vysoce rizikových nemocných v závislosti na jejich velikosti pomocí výpočetní tomografie (CT). Poslední doporučení Fleischnerovy společnosti z roku 2005 rozděluje uzly do tří skupin a doporučuje vhodné intervaly pro opakované CT kontroly. Při zavedení screeningu plicního karcinomu je možné využívat též automatickou či poloautomatickou analýzu obrazů – diagnostiku s pomocí počítače (CAD). Tyto systémy umožní kromě zpřesnění průkazu malých uzlů též mnohem přesnější kalkulaci jejich objemu a změn objemu malých uzlů v čase. Autoři prezentují vlastní výsledky s vývojem softwaru ve spolupráci s ČVUT.

        Klíčová slova: solitární plicní uzel – CT s nízkou dávkou záření – poloautomatická analýza obrazu