Cíl práce: Retrospektivní analýza dětských pacientů, u kterých byla v IKEM v letech 1982–2002 provedena PTRA. Korelace mezi morfologickým obrazem stenózy ledvinné tepny a technickým výsledkem PTRA. Soubor a metodika: PTRA autoři provedli u 28 dětí do 18 let věku, 18 chlapců a 10 dívek, průměrný věk 12,4 let ± 2,8 (6–18 let). Celkembyly dilatovány 32 tepny (dvakrát bilaterálně, jedenkrát tři tepny), 29 stenóz, 3 uzávěry. U 25 dětí vznikla léze na podkladě fibromuskulární dysplazie, u dvou šlo o arteritidu, u jednoho o neurofibromatózu. Patnáct stenóz bylo ostiálních, 2 proximální, 5 distálních a 10 až na periferních větvích ledvinné tepny. Všechny PTRA autoři prováděli pro nekontrolovatelnou hypertenzi, v jednom případě kombinovanou s renální insuficiencí. Výsledky: U všech patnácti distálních a periferních stenóz byla PTRA technicky úspěšná. Ze sedmnácti ostiálních a proximálních lézí autoři uspěli pouze u tří dětí, u sedmi lézí zaznamenali částečný úspěch a pětkrát byli zcela neúspěšní (ve třech případech šlo o úplný uzávěr tepny). U všech úspěšných dilatací došlo po PTRA k významnému zlepšení hypertenze. Závěr: Úspěch PTRA úzce koreluje s morfologií dilatované léze. Ostiální/proximální stenóza má zásadně horší prognózu než léze distální/periferní.

        Klíčová slova: vazorenální hypertenze – PTA – děti – fibromuskulární dysplazie