Česká republika se připojila k Evropskému akčnímu plánu o alkoholu na léta 2000–2004 a zavázala se k jeho naplňování. Situace se u nás od roku 2000 ovšem spíše zhoršila, než zlepšila. Spotřeba alkoholu vzrostla v roce 2001 (poslední známá data) na 10,0 litrů 100 % alkoholu (tj. 159,9 litru piva, 8,2 litru destilátů a 16,2 litru vína na osobu a rok). Jediným pozitivním rysem bylo mírné zvýšení spotřební daně u destilátů, a to, že některé teze Evropského akčního plánu o alkoholu objevily ve vládním dokumentu „Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky – Zdraví pro všechny v 21. století”. To však nemělo dosud žádný praktický dopad. Velmi nepříznivá je například situace ohledně alkoholu u dětí a dospívajících, jak o tom svědčí nejnovější epidemiologická šetření. Rizika, která jsou spojena s vysokou spotřebou alkoholu v ČR, zahrnují například: vyšší počet úmrtí spojených s alkoholem včetně úmrtí dětí, dospívajících a mladých lidí (úrazy, dopravní nehody, otravy, sebevraždy, jaterní a nádorová onemocnění atd.)1,vyšší nemocnost, nižší produktivitu práce a horší konkurenceschopnost českých pracovníků, horší reprodukční zdraví populace a vyšší výskyt vrozených vad působených alkoholem požívaným v těhotenství (a to i na jeho začátku, kdy žena o svém těhotenství neví), četné sociální a rodinné problémy působené nadužíváním alkoholu. Roste rovněž riziko problémů působených nealkoholovými drogami u dětí a dospívajících. Alkohol patří k průchozím drogám a jeho pití v časném věku je pro děti a dospívající rizikovým faktorem ve vztahu k jinými návykovým látkám. S alkoholem souvisí zejména násilná a nedbalostní trestná činnost. Nápadné alkoholové excesy spolu s kriminalitou spojenou s alkoholem poškozují prestiž České republiky u návštěvníků ze zahraničí a mohou je odrazovat.

        Klíčová slova: vysoká spotřeba alkoholu, problémy působené nadužíváním alkoholu.