Autoři předkládané kazuistiky prezentují tři případy vzniku pourazoveho pakloubu jako komplikace otevřené zlomeniny předloktí a průběh jejich terapie. U všech pacientů bylo v léčbě užito zevní fixace Ilizarovovým zevně fixačním aparátem a přemosťující spongioplastiky. V prvním případě bylo zevní fixace a spongioplastiky třeba po resekci atrofického poúrazové-ho pakloubu, v dalších dvou pak bylo navíc nutné distální fragment radia distrakci transponovat do správné polohy vůči distál-nímu konci ulny. Ke zhojení pakloubu došlo u všech tří pacientů. Předkládaná kazuistika zdůrazňuje klíčový význam metody zevní fixace a masivní spongioplastiky.

        Klíčová slova: dětský věk - zlomenina diafýzy předloktí - pseudoartróza - spongioplastika