Exprese fenotypu svalových vláken je výsledkem interakcí mezi vnitřními genetickými faktory a faktory zevními, z nichž nejdůležitější jsou typ inervace a hladina hormonů štítné žlázy. Přestože tyto faktory byly a jsou intenzivně studovány, interpretace dosažených výsledků je obtížná, neboť byly získány na různých modelech, svalech a u různých druhů živočichů. Doposud chybí experimentální práce, která by umožňovala jejich srovnání na jednom experimentálním modelu. Předkládaný článek shrnuje dosavadní poznatky v této problematice především s ohledem na plánovaný pokusný projekt uvedený v závěru článku, jehož základem je studium diferenciace fenotypu svalových vláken po heterochronní izotransplantaci svalů potkana. Cílem experimentů je porovnat vliv endogenního faktoru - buněčné linie (dané typem myoblastů dárce) - a dvou hlavních exogenních faktorů - tj. inervace (dané inervací příjemce) a thyreoidních hormonů (hypo-, eu- a hyperthyreoidní stav) - na expresi těžkých řetězců myozinu v regenerujících svalových vláknech transplantátu. Tento přístup umožňuje studovat na jediném modelu různé kombinace vlivu těchto faktorů. Očekávané experimentální poznatky budou mít především poznávací hodnotu, zejména z hlediska regulace exprese genů kódujících svalové proteiny. Cílené ovlivnění diferenciace svalů však může mít také klinický význam např. pro potřeby svalových transplantací.

        Klíčová slova: typy svalových vláken, myofibrilární proteiny, inervace svalu, hormony štítné žlázy, genetická variabilita svalů