Cílem naší studie bylo vytvořit snadno reprodukovatelný model akutního selhání jater (ASJ) u miniprasete, který umožní testovat eliminační podpůrné systémy. Cílem tohoto sdělení je popsat chirurgickou techniku s anesteziologickým postupem a doložit výsledky experimentu na skupině laboratorních zvířat. Metoda: Model ASJ jsme provedli chirurgickou devaskularizací jater: ligatura a. hepatica propria a v. portae s vytvořením portokavální anastomózy end-to-side. Zvířata byla během experimentu analgosedovaná a napojená na umělou plicní ventilaci. Monitorovali jsme biochemické ukazatele selhání jater, ICP a parametry hemodynamiky. Za počátek jaterního selhání jsme považovali nástup hypoglykemie pod hodnoty 3,5 mmol/l a vzestup intrakraniálního tlaku (ICP). Materiál: Do experimentu jsme zahrnuli 20 miniprasat hmotnosti 25–30 kg rozdělených do 3 skupin: I – 10 zvířat do skupiny s ASJ, II – 5 zvířat s vyvolaným ASJ, u kterých jsme kromě standardní monitorace měřili ICP a III. 5 zvířat bez ASJ – kontrolní skupina. Výsledky: Prokázali jsme signifikantní rozdíl v hladině AST (33,44 ± 39,96 vs. 1,56 ± 0,50 mmol/l), laktátu (2,97 ± 1,16 vs. 1,18 ± 0,61 mmol/l), a amoniaku (264,3 ± 93,05 vs. 42,5 ± 12,98
mol/l) u skupiny s ASJ a skupiny kontrolní (p < 0,01) 6 hodin po operaci a signifikantní změny v hodnotě glykemie a intrakraniálního tlaku (ICP) 4 hodiny po operaci. Ke zvýšení tepové frekvence, krevního tlaku, poklesu středního arteriálního tlaku (MAP) a poklesu indexu systémové cévní rezistence (SVRI) u skupiny s ASJ došlo po 6 hodinách po operaci proti hodnotám vstupním, s významnými rozdíly mezi skupinami ASJ a kontrolní až ve 12. hodině po výkonu (SVRI: 953 ASJ vs. 1658 kontrola, p _ 0,05, MAP: 58,1 ASJ vs. 76 kontrola, p _ 0,05). Nebyly zaznamenány statisticky významné rozdíly v srdečním indexu mezi skupinou ASJ a skupinou kontrolní. Zvířata s ASJ přežívala v průměru 13 hodin po operaci.

        Klíčová slova: akutní selhání jater – chirurgický model u miniprasete – parametry hemodynamiky – intrakraniální tlak